Svět Zdeňka P.

V kolmém úhlu nad restaurací zasvítila ohromná pleš: Zdeněk P. tak ohlásil pravé poledne. Hosté se zatetelili. "Dnes podáváme plněné ptačí hnidy na smetanovém dipu s trochou šalotky," hlásil konferenciér tlampačem svých úst. U stolů to znovu zašumělo vzrušením. Děti zavřískaly a zpátky přilepily pohledy k monitorům svých ipadů. Číšníci rozlévali jedinečná moravská vína vybraných značek Rubín, Kahan a Bílá paní. Chlouba všech našich vinařů. Víno a hokejky, pokladnice národa českého. To už ale Zdeněk P. udílel rady v zákulisí: "Pazdráte.. hovado.. jak to plníš ty hnidy, debile.." Atmosféru značky Imperial Zdeněk rozsívá kudy chodí. Na scéně se mezitím rozhořely vášnivé debaty o kvalitách vína Rubín, Kahan a Bílá paní, golfu a jiných blaženostech. Děti si dále vypalovaly do mozků elektronickou díru, kterou marně protéká řeč, cit a inteligence vůbec. Velký šéf se pravidelně zjevoval na scéně, aby roznesl na plátně své pleše sluneční paprsky k hostům a pohovořil s nimi krátce o kvalitách vína Rubín, Kahan a Bílá paní, golfu a jiných blaženostech.

A náhle tlampačem svých úst ohlásil konferenciér, jako Kazatel nové doby, čas: Je čas vaření a je čas jídla. A už letěly dveře, na stoly dopadaly jako bomby na Drážďany plněné ptačí hnidy na smetanovém dipu s trochou šalotky. Děti zavřískaly, ale už ani neodkládaly své ipady, neboť stiženy závislostí těžší než heroinoví narkomani od Hlavního nádraží nepotřebovaly jíst. Zato ostatní plnili dutiny ústní krmí vpravdě výjimečnou. "Zdeňku, jste mág," žvýkal do prostoru slova chvály muž v cihlovém saku, "doporučím vás svému americkému příteli. Podniká v realitách."  A Zdeněk P. defiloval mezi stoly, koutky úst vytaženy vzhůru jako makrely z vody. A děti.. Ale to už znáte.