Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTerakotová armáda kapitalismu
Autor
Movsar
Terakotová armáda
K Brumlovce proudí skupinky figurín. Z tváří vymizel život, odstěhoval se kamsi do vzpomínek. Tak trochu jako břichomluvci jsou tyhle postavy: na krcích a přes ramena mají přehozen materiál, který za ně hovoří řečí loga. Louis Vuitton, Gio, Armani slyšíme v mnohonásobné ozvěně. Figuríny mohou mlčet, vše za ně vyjádří kousek hadříku či kůže. Podobné terakotové armádě, která, dána do hrobu, zkameněla zaživa, aby císař nebyl ani po smrti sám. Brumlovka, mauzoleum kapitalismu.
Praskání píšťal
Na Můstku indiáni vnášejí drama peruánských hor do kamenné průrvy města. Skrze jejich píšťaly sem proudí řídký vzduch, co motá hlavy, a kultura žijící tisíciletí bez myšlenky kola, co motá hlavy ještě víc. Možná že taxikář o pár metrů výš, opřený o dveře svého auta, právě teď nasál zvěst o absenci kola a projel jím mírný neklid. Ale zapraskání ve vysílačce utnulo naději. Služba volá, prozření se odkládá.
Posvátný háj konzumu
Miloš K. už je zase v ráži. Pod skleněným domem na Andělu přesvědčuje bezvěrce, že i je Ježíš miluje. Miloš ovšem není ledajaký misionář. Svůj úkol v tomto slzavém údolí sleduje s vážností toreadora jdoucího do arény. Každá z jeho misií může být tou poslední. Tady je totiž v posvátném háji konzumu, snadno by mohl, jako svatý Vojtěch, přijít k osudné újmě na životě. Religiozita Triumfální církve Ježíšovy působí komicky, nadšení jejich pastora je ovšem pozoruhodné. A tak se mám před Milošem na pozoru. Ale moc rád ho sleduji. Haleluja.
Krišna z Václaváku
Václavákem protančili Krišnovi věrní. Mezi dívkami ověnčenými kostičkovanými kabelkami s placatými telefony v ručkách, italskými výrostky a pokuřujícími taxikáři snad dobře vědí, že tady nemohou nikoho svést na svou cestu. A snad ani nechtějí. A tak rozdají trochu cukroví a úsměvů a odtančí někam do neznáma. Vytratí se jak kouř z viržinka taxikáře Jardy, jak upřímnost z očí mondény s kostičkovanou kabelkou, jak vzpomínka na hodinu náboženství z hlavy italského výrostka.
Dočesná v office house
Hluk počítačů pomalu zaniká pod tlakem pátečního odpoledne. Ve dveřích kanceláře postává už v ležérní póze, opřená o zárubeň, žena se sklenkou v ruce. Ještě v ní není víno, ale jakoby bylo. Osnují se víkendové plány, cílí se na vtip. Pozdní sběr humoru. Páteční dočesná v kancelářském domě.
On a jeho burger
"Já a můj burger." Z plakátu se směje muž bez vlastností. Podařilo se mu vměstnat svůj příběh do jedné věty. Holejší než holé. Za horizontem sezamové žemle pro něj už nic není. Jen on a jeho burger.
16 názorů
díky přátelé. nad konzumem asi už nezvítězíme, ale jako partyzáni z čečenských hor rusům mu můžeme pěkně - literárně - nakládat. :-)
Prolog je (pro mě) trochu nepřehledný /interpunkce, překlep(y?)/. Odstavečky tohohle "okamžikového cestopisu" jsou víc popisné než je u tebe zvykem a mám dojem, že byly sepisovány již s určitou koncepcí vyznačující se společnou linií, která spojuje jednotlivé "snímky". Název to potvrzuje. Je to vlastně takový poznámkový seriál s nenápadným mravoučným náznakem.
...řídký vzduch, co motá hlavy..., ...zvěst o absenci kola... a taxikář... Dost se mi to líbí.
malej_blazen
07. 07. 2014Tudle jsem si na tebe vzpomnel cekaje pri poledni pauze v cinskem bistru na svoji porci "kung paa" a z kuchyne, kde se tento pokrm klohnil ke mne dolehala hudba valciku a me se to hezky spojilo do absurdna....nu inu posvatne a profanni, jiz neni rozdilu vse se setrelo
aleš-novák
07. 07. 2014Při té dočesné jsem si uvědmil jwednu věc, kterou jsem měl zjistit dávno. Vždyť ty vůbec nepíšeš interiéry! A ta dočesná ukazuje, že to je i skoro škoda.
už svoje miniatury cizeluješ k dokonalosti (jen ta žena se sklenkou, nevím, nevím - když office kapitalistická kultura zakazuje alkohol na pracovišti, kdykoli, snad sklenku žena "zdravě" naplní vodu z automatu na vodu)
k: :-))
jsi solí této stránky
škoda že nedali tě do čítánky
byl bys otcem všech dětí
vzpomínali by ještě jako kmeti
peět díky za vtipné verše a ano, byl to aleš, takže děkuju, tady podruhéa jemnovitě, i jemu.