Odpadky

Starý lístek do kina

použitá jízdenka na tramvaj,

náhradní knoflík,

nefungující miniaturní propisovačka

a staniol od čokolády,

to jsou zbytečnosti

v kapse mého kabátu

hromadící se takřka půl roku,

abych je pak sebral do hrsti

a vyhodil do odpadkového koše

vzpomínek, procitnutí a návratů.

 

Spoustu smetí také nosí ve své hlavě,

ve svém srdci, ve své duši,

občas tuší,

že cosi ho ruší,

jeho přátelé však k jeho prosbám o pomoc

zůstávají hluší,

raději do soustruhů buší

nebo jedí suši,

aby zakryli, že

ucpané mají uši.

 

Člověk někdy ani nestačí koukat,

jak se mu zaneřádí život úplným smetím.

A i když je dokáže docela dobře detekovat,

přece jen neví, jak je vyndat ven, natož hodit do koše

vzpomínek, procitnutí a návratů.

Do koše

ztrát a nálezů,

pocitů viny

a komplexů méněcennosti.

 

Člověk někdy ani nestačí koukat …

 

 

 

 

---