Sněhová vločka mého života

Sněhová vločka mého života

letí chladivou krajinou vysočiny,

takže se nemusí bát,

že by ve své jedinečnosti roztála.

 

Její krystalická mřížka

odráží vlastnosti jí samé

a na světě není žádná jiná stejná,

možná jen podobná.

 

Čím větší chlad,

tím jistěji se může cítit,

naopak s teplem narůstá obava

ze ztráty identity, poněvadž

z vločky by se mohla stát kapka vody,

stejná jako ostatní kapky,

lišící se možná jen velikostí.

 

Modlitbou jedinou vločka teď žije:

´by byla v prameni, z nějž jelen pije,

´by po tom prameni, po vodě bystré

toužil jak žalmista po víře čisté.

 

 

 

 

 

 

 

 

---