Když jsem tě potkala počtvrté

když jsem tě potkala poprvé

plavili jsme v řece koně

měsíc se jim válel ve hřívách

malý černý  kocourek zpíval na břehu

tak třaslavým hláskem

v srsti se mu leskla měňavá noční voda

byli jsme blízko a zároveň daleko

každý na svém břehu

když jsem tě potkala podruhé

sbíral jsi pro mě na louce květy

slunce se ti lesklo v černých vlasech

měl jsi před sebou celé století

já hřála staré kosti před poslední cestou

u nohou mi vrněla strakatá kočka

a ty jsi ji hladil

hlavu složenou v mé naškrobené zástěře

když jsem tě potkala potřetí

byl jsi básníkem

z úst ti padali beránci

a stoupali lehce k nebi

dostal jsi však do vínku příliš krátkou svíčku

když jsem tě potkala počtvrté

byla jsem šedou kočkou

ty pruhovaným kocourem se žlutýma očima

noci bývaly vlahé

my pěli na střeše serenády

myši si na půdě zděšeně zacpávaly uši

za domem šuměla řeka

koně jeden po druhém pádili po obloze

za kopyty jim stříkala voda

bylo to černé a stříbrné

a tehdy

tehdy to bylo nejkrásnější