Budliky, budliky.

Tomáš s Pavlínou  byli novomanželé. Asi měsíc po svatbě si vyjeli na svoji první společnou dovolenou. Jenom tak, na týden pod stan. Našli pěkné místo, vedle stanu, který byl podobný tomu jejich a tábořil v něm nějaký německý turista. Hned druhý den, krátce po páté hodině ráno, Pavlínka vstala a jako milující,starostlivá a pečující manželka vyrazila do kiosku pro čerstvé rohlíky. Kiosek otvírali v pět a zrovna ten den byla mlha jako mlíko. Pavlínka se vrátila s nákupem do stanu, pomaloučku zasunula ruku do spacáku, potom až pod trenýrky, jemně uchopila pinďoura a zároveň s pumpujícími pohyby rýmovala : "Budliky budliky, nesu ti rohlíky". "Šen, šen,,,,". Ozvalo se ze spacáku.