VZPOMÍNKA

zajímavá smutněnka, máme to všichni trochu podobné, ty zamlžené a někdy tak pronikavě jasné chvíle *

Kromě toho, že je divné, že otec zemřel včera, ale dceři to musela jít oznámit matka do vyučování, se mi vyprávěnka líbila... taky se mi stává, že se přistihnu, že nic necítím, i když bych "měla"

až moc dôverne poznám, úmrtia blízkych a tie chvíle potom...pekne napísané.*

Je to zvláštní text, jako by v něm chyběly city, ale uvědomuju si, že je to asi dobře. Protože kdyby tam bylo víc dojemných slov a patosu, asi by zmizela ta zvláštní atmosféra, ta "mlha", vanoucí ze starých fotek. Mimochodem, trochu mi vadí věta "Už od odpoledne mi celý den připadal..." - prostě proto, že odpoledne je už jen druhá polovina dne. Možná kdyby tam bylo "už od rána", to se pak dá hovořit o tom, jak mi připadal celý den. Ale to je jen drobnost. Bylo mi smutno hlavně z věty, že když máma dceru objala, bylo to pro ni "velmi neobvyklé". To mě dostalo snad víc než smrt otce.

Ještě ke "Vzpomínce":

nevšiml jsem si kategorie, za což se omlouvám. Miniatura prozaická, to je snad v pořádku.

Ale nemysli si, že jsem text nějak podcenil. Naopak, moc se mi to líbí a mám takové texty rád. Ba dokonce si myslím, že je potřeba je psát.

Je to jako hezká fotografie do albumu, kterou je potřeba uchovat a občas se k ní vracet.

Dodatečně tip.

Napadla mě imprese - záznam okamžiku. Je to hezky napsane, smutné, ale chybí příběh.

po precitani mam zvlastny pocit.. silny pribeh, naviac z pohladu dievcata...su veci, ktore nikdy nezabudneme, detaily si budeme pamatat do smrti...je to citit aj tu..velmi dobre napisane

1***

Já si to nepamatuji... byly mi čtyři.

Nevím, jak nám to maminka řekla... a asi jsem si šla zase hrát.

Ale vzpomínky na tátu mám něžné, lehounké a milé...moc mi pak celý život chyběl.

Také jsem to četla několikrát. Něco mi v té vzpomínce nesedí, ale to už je asi jen tvé tajemství ...

pro pozůstalé po dobrém člověku je smrt těžká, ale třeba je smrt opravdu začátkem něčeho lepšího! :-)

áno, páči sa mi aj táto spomienková *

Jestli si dobře vzpomínám, tak tahle miniatura, alespoň po obsahové stránce, je o dost jiná, než to, co píšeš jindy. Jiná je i tím, že se jedná o ohlédnutí do hlubší minulosti, zatímco to, o čem píšeš obvykle, jsou ohlédnutími za "právě uplynulým dnem".

*

****** je mi z toho veľmi smutno

Dobře jsi to napsala.*

Jak dlouho to potrvá, než se vrátí vše do normálu....hodně hodně dlouho.......vlasně pořád bude něco chybět........je to krásně napsané