Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Existence

18. 08. 2014
1
2
568
Autor
Dáduše

 

Pod bílými plachtami, vyděšeně se krčí nábytek. 

Pod prostěradlem působícím velmi tence. 

Odpočívá včerejšek, zbytek naší existence. 

 

Po prázdných stěnách tancují stíny. 

Zbytky naší společné, nedozírné viny. 

 

Čtu dopis, ze kterého ještě čpí tvá vůně. 

Mé srdce krvácí, bolí, tápe, stůně. 

 

Krčím se v posteli, v bytě, kde nechal si mne stát. 

Snažím se usnout v dolíku, kam chodíval si spát. 


2 názory

Miroslawek
19. 08. 2014
Dát tip

Z mého pohledu dost suchý, bezkrevný popis. Imaginace i nějakého vlastního nápadu prosté.

Tím samozřejmě nechci umenšovat případný tvůj osobní prožitek, jde o jeho zpracování. Každopádně se na tvé přání zdržím hlubší kritiky.

Místo toho jen poznamenám, že mi při čtení vytanul refrén jedné Nohavicovy písničky: Na stěnách skotačí černé stíny...


Krčím se v posteli, v bytě, kde nechal si mne stát. 

Snažím se usnout v dolíku, kam chodíval si spát. .........T***


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru