O P A T R N Ě...

Vzpomínky pod Černou Věží.....tady jsi dny za ruce rozsvěcel

Skicák pokreslený životem

jak nás oba rozehrál

kolena přitažená k bradě

snažím se rozpoznat

zvuk vlastních vzpomínek

 

Když tenkrát ... poprvé

sladká  vůně

s otázkou v očích a

vlhkými  rty už  od šíje se zastavila

až delikátně pod pupíkem

když  poprvé

ztížený dech  zachycený v hrdle

výkřikem  napřímil  tě v sedle

hlavu zabořil do  ramene

když tenkrát

šeptals  mi  příliš  potichu

než abych  slovům rozuměla

 

Matný portrét

hudba nahlas

aby rozptýlila paniku     

s prázdnem  mezi žebry  

hledím skrze roztržená pouta 

opatrně ... do neznáma

zvuk otvíraných dveří

a směr lehkých kročejí

skrývají (snad ) moji  naději

---