Tisíce překladových odstínů a chutí. A jak to chutná vám?

Formální poznámka hnidopichova k tvému (jinak slušnému) pokusu: budiž se vztahuje k jednotnému číslu. Tvar pro číslo množné je buďtež.

A ano, ten anonymní překlad je hodně dobrý.

uch, Army, ta poslední věta - skvost :-)

ráda jsem si přečetla tvé překlady i ten "cizí" na závěr.. je zajímavé to srovnat a zamyslet se

a je zajímavé, kolika pohledy se dá na formu i význam dívat

to, co jsi napsal, mě něprobouzí k diskuzi. je to příjemný rozbor k odpolední kávě, díky :-)

 

Proč spolu vlastně nedovedete diskutovat slušně?

Ty dva překlady jsou slabé, ale člověk nemůže chtít, bay byl hned úžasným překladatele, většina zavedených básníků pro to taky nemá talent. Na rytmus a rýmy je jistě lepším odborníkem dajakbol, mě vadí věcnost. První překlad je z těch dvou lepší - drží se originálu. Ale ten slovosled, tu inverze, tu otrocké přepsání - musíš se rozhodnout pro nějakou polohu a tu pak realizovat, ne improvizovat každý řádek znovu. nejde to plynule číst. Osobně když už bych sáhl k něčemu tak radikálnímu jako přepis bez rýmů, aktualizoval bych jazyk důsledněji, zbavil se inverzí slovosledu. Ale to je věc názoru - každopádně by text měl působit napříč verši jednolitě a čitelně, což v tomto případě nepůsobí. Je to o kus lepší jak google translate. "To budiž verše, jež pro mne vyryjete" - to není ani archaicky krásné, to je křeč. Bylo by zajímavé myšlenku překladu do volného verše dotáhnout do zdárnějšího konce, uvědomit si, že máš volné ruce a zkusit to celé napsat tak nějak normálně. Na překladu je nejtěsí právě to, že člověk musí formulovat v rodném jazyce.

Druhý překlad je horší. Deržíš schéma, ale ty kudrlinky navíc jsou přes míru. Stevenson v podstatě vše kreslí jen rytmem a rýmy, ale žádné "souvislosti nebe s věčnem" tam nemá. Prostě je to jen širé hvězdné nebe. Nechte mne zemřít versus zemřít přeji si je taky znatelný posun, ze smířeného pasivního vznešeného vzkazu to dělá hysterický vzkaz sebevraha. Ale je to jemnější posun než jiné a šel by v rámci básně nějak zvládnout. "Volně jsem spočinul, tak, jak jsem lehce žil" je takové moudro, že to působí až jako průběžné pointa básně - ale v originálu je jen že si smířeně, dobrovolně lehnul do hrobu. "Teď budiž verše ty... v náhrobek vyryty". Ty tři tečky jsou vyloženě rušivé. Význam jakš takš kopíruješ, ale moc za tu deformaci nezískáváš. Především se vzdáváš toho poukázání "tyhle verše za mne prones:" a místo toho píšeš nejisté zvolání ať jsou verše ty (následující nebo předchozí nebo ony?) vyryty. Originál působí dojmem klidné přípravy k recitaci těch tří veršů, na které jsme po přečtení toho řádku připraveni. Po tvém verši jsme nejistí.

Táhnoucí pocity - to je síla. Ne věcně, ale prostě jazykově je to zlé a ještě zvýrazněné rýmem. Slovo pocity tak vyznívá v plné parádě jeho dnešní vyprázdněnosti. Aby někoho táhly pocity se zkrátka neříká. navíc je to i gramaticky nefunkčí - "ležet tam, kam" myslím nelze žíci. Ležet můžeš někde, ne někam. Být mořem omytý je myslím příliš interpretačně bohatá formulace na to, aby sis ji mohl sám přimyslet. Omývání je automaticky bráno jako symbol,, hned člověk uvažuje o smývání hříchů, spíny a tak. A v originálu přitom má být pozornost směřována pouze na to, že se námořník vrátil domů. Prostota toho obrazu je základem jeho působnosti. Ornament tu výmluvně chybí, což vytváří jedinečný dojem. Poslední verš toto potvrzuje a prohlubuje, jeho zvláštnost spočívá pouze v tom, že zcela nečekaně přecházíme od tradičního mořského klišé ke zcela překvapivému motivu lovce navrátivšího se z kopců. Kopce a moře tvoří jednotu, z moře i z kopců se vrací jakoby do stejného místa. No a tys z toho lovce udělal houbaře, kterej už ty lesy všechny "prochodil".

Píšu to kriticky, ale to jen proto, že mne překládání vzrušuje a oceňuju, že se o to pokoušíš. Je docela přirozené, že to nedopadlo tak, jako v tom třetím překladu, kerý je výborný. Jediná básnická licence, která v něm ruší, jsou ta stáda na začátku - ale pro rým to asi muselo být a stalo se to jen jednou. Taky si všimni, že ve třetím řádku je dvakrát "rád", stejně jako v originále se dvakrát skloňuje "glad". Tys místo toho asi pro vylepšení dojmu volil jednou "ochotně" a podruhé "rád". V takových případech je někdy potřeba respektvat originál a taky zdvojit - v tomto případě to vyvolává dojem stupňování, který se tvou úpravou ztratil.

Pod nebem hvězdným, jež s věčnem souvisí

Kopejte pro mne hrob, dnes zemřít přeji si

Ochotně...stejně jak rád myslím na kdysi

Volně jsem spočinul, tak, jak jsem lehce žil

Teď budiž verše ty... v náhrobek vyryty:

On leží tam, kam táhly jej pocity

Námořník doma je, mořem svým omytý

I lovec vrátil se z lesů, jež prochodil.

 

Jsem pro tento, je to podle tradice, dorženo přesně pro překlad do češtiny, vzestupné, přesné a zdařilé

a to:

lehce žil

prochodil

- je v pořádku - přízvuky ok i rým je přípustný

Naopak to jambické mi přijde umělé, jak už se psalo xykrát,ale každému, jak je libo :-)

 

 

 

Myslím si, že by překlad měl zachovat schéma, rytmus i obsah...

Neviem po anglicky a neviem teda ani posúdiť myšlienkovú vernosť a tvarovú priliehavosť posledného prekladu, ale jedno viem isto: takýto preklad si môžem vychutnať iba s vedomím,  že bol vytvorený tak do roku 1920, pred nástupom poetizmu, teda v období, keď sa ešte vplyv mužských klauzúl na jambicky vozvýšený a exkluzívny rytmický priebeh veršov vysoko cenil – navzdory veľmi obmedzeným možnostiam takýchto klauzúl vstúpiť do kvalitného, eufonicky aj významovo hodnotného rýmu. A naozaj... teda podľa mňa, aj rýmy „nášho“ prekladu fungujú len ako častým používaním sémanticky vyprázdnený ornament signalizujúci koniec rytmickej jednotky-verša. Napríklad len rým vzdor – (s/z) hor bol v rozmedzí rokov 1800 – 1920 použitý českými veršovníkmi minimálne 100-krát (že odkiaľ to mám? odtiaľto: http://versologie.cz/gunstick/result.php?dotaz=vzdor&klauzule_m=on&klauzule_z=on&klauzule_a=on&klauzule_n=on&autor=&rok_od=&rok_do=)

Rytmická lahodnosť vykúpená rýmovou banálnosťou a sterilitou. To môžem prijať (a sústrediť sa na obsah) len nad tvorbou (pôvodnou či prekladovou) klasikov. (Ale pravdupovediac, ani tam sa mi to veľmi nedarí.)

Tá rytmická lahodnosť posledného prekladu je daná jednak metrom veršov a jednak tým, že sú tieto štvorstopové mužské jamby zložené veľmi príznakovo (vo vzťahu k rytmickému slovníku češtiny), tak ako to presadzovala a vyzdvihovala klasická poetika: s dôrazom na akcentovanie prvej a poslednej silnej pozície (ťažkej doby, iktu), piaty verš je dokonca český jamb vo svojej raritnej, rýdzej podobe:

A ten buď verš mi na hrob vryt

x X x X x X x X

(X – prízvučná slabika; x – neprízvučná slabika)

K problémom prekladania poézie z angličtiny do našich jazykov sa toho popísalo dosť, to podstatné ohľadom dĺžky veršov vystihol napríklad Karel Horálek: „Překážkou pro zachování slabičného a rytmického půdorysu verše může být již to, že se jazyk originálu od jazyka překladu odlišuje průměrnou délkou slov. Známou vlastností angličtiny je její monosylabičnost, velké množství slov jednoslabičných. To umožňuje anglickým básníkům velkou obsahovou nasycenost i veršů zcela krátkých. Potíže, které z toho vyplývají překladateli anglických veršů do češtiny, dají se vyjádřit téměř matematickou formulí.“ citované z http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?art=706

Ešte k Tvojmu druhému prekladu White. Rýmovú schému si síce zachoval, ale vinou neurčitého metra rytmicky tápem, a to, spolu s väčším slabičným rozsahom veršov má za následok, že mi rým lehce žil – prochodil nejako nevyznieva. Hm... Preklad neznámeho autora je proste neporovnateľne elegantnejší.

Záleží na cíli překladatele. Chce-li představit autora, kterého překládá (podle mne je to samozřejmá povinnost), musí představit i způsob jeho básnění. Forma je prvotní, protože obsah je její součástí. Někteří to vidí obráceně, ale já si myslím, že nemají pravdu. Jinak je to pouhá parafráze. Takovými "překlady" vynikal třeba Nezval..

ok, ok, díky za názor

Whitesnakeu, měl jsem na mysli, že originál na mě působí ve smyslu, stejně rád jsem žil i žemřel, kdežto "dnes zemřít přeji si" už na mě působí lechce suicidálně.

 

Whitesnake:

Zkoušela jsem, ale nedá se to srovnat. Bez hlubší znalosti bulharštiny překlad textu populární milostné písně, jednak abych jí vůbec porozuměla, jednak abych ji zprostředkovala Bulharům v češtině v rámci jazykové konfrontace. Zkusila jsem přeložit co nejvěrněji co do obsahové stránky, následně pak volně přebásnit pro nějaký umělečtější otisk češtiny se zachováním určité míry patosu verze původní (nebo jak to nazvat) - ovšem právě jen volně přebásnit  ve smyslu volného, avšak zrýmovaného překladu. Bez ohledu třebas právě na původní schéma či délku verše. Popasovat do melodie, aby se dala i zazpívat, tak na to jsem rezignovala, to bych nedovedla.

Pro mne velice zajímavá exkurze do základů bulharštiny; tehdy se mi nepodařilo najít nějaký jiný překlad, což byl jeden z impulzů k vlastnímu pokusu, ovšem chyběl mi i na následné srovnání, dodneška vlastně nevím, jak moc jsem se trefila či spíše (a pravděpodobně :)) netrefila.

Přidávám tip zajímavému tématu.

Okrajově, neb mě zaujalo:

Podle mne stojí rovněž za pozornost v rámci toho zvoleného formátu s koncovým rýmem, že pak samotný epitaf coby trojverší vlastně "trpí" lichým, opuštěným veršem bez rýmové odezvy. Zda z toho spekulativně vyvodit, že šlo o nevšední záměr nedokončenosti anebo že vlastně osamocené nikde být nemá, to pochopitelně netuším.  

(Aleši, děkuji za tip na srovnávací knížku, připomněl jsi mi, vlastním takto prozměnu 16 českých překladů Havrana.)

Na základě zde dosud publikovaného připojuji další alternativní verzi, kteroužto na seriózní konkurenci zatím anonymního třetího překladu rozhodně neaspiruji :).Pod nebem posetým a širým

spočinout chci dle hrobní míry

- rád živ i svolný prorůst pýry -

smířený; vzdor by neuspěl.

Nechť sdělí rytec verši spoře:

Jak přál si, zchystáno mu lože,

námořník doma z dálek moře,

kam lovec zrovna s kopců spěl.

Mně se líbí všechny, ale ta poslední přece jen nejvíc. Jsi prostě dobrej, no.:)

A ne, nezkoušela, škoda času a námahy.

Díky, Z, "gladly die" je "ochotně zemřít".... glad je "rád" ale gladly už je posunuto k ochotně.

 

Ono to opravdu není o hlasování, který překlad je nejlepší (navíc ho i já sám považuji za nejlepší), ale spíš o vašich názorech na typ překladu originálu. Existují 3 základní klasifikace:

1. Překlad (v tomto případě volný verš)

2. Transponace (překlad s dodržením formální stránky)

3. Přebásnění (překlad s dodržením formální i rytmické stránky)

Hlasuji také za 3. Přijde mi, že ve druhém překaldu trochu zmizel význam toho "and gladly die"

mně jde o co nejpěknější obsah, formalismy nechám konstruktérům ;-)

Joseph, to prostě není dobré, protože nedodružejš základ: AAAB CCCB

Vyhlubte hrob a nechte mne spát.

Jak rád jsem žil, tak rád jsem i zkáp´,

Až svoje kosti složím, tak bych si přál,

By tento verš na můj hrob byl dán.

Tu leží ten, který zde chtěl být.

Doma zpět je lodník, zpět doma z moří vzdálených,

A doma zpět lovec je z hvozdů zelených.

Fandím překladům, vystihujícím náladu originálu, tedy všechny tři -- obsah, rytmus, zvukomalbu -- její složky (není-li jich víc). S ohledem na vývoj jazyka v čase by takový překlad mohl být i jazykovým obrazem doby (a prostředí), v níž vznikl originál.

Právě takový je tvůj poslední příklad, jejž považuji z uvedených za nejzdařilejší.

Mám snahu priklonit se ke komentári Jarmily. A jsem také zvedav, co nám poví prekladatelská borkyne Diana. :-)

posledný preklad je skvelý!

Cením Tvoji snahu a přikláním se k Tvému hodnocení 3. překladu :)

dobrý počin... ano, nejsilnější je třetí verze. Čtenář má pocit, jaky by ani nečetl překlad... Mám doma knihu francouzských básníků s různými překlady českých autorů - Velké trojhvězdí http://www.cbdb.cz/kniha-62099-velke-trojhvezdi . Taky zajímavé srovnání, i když z "normalizačních" časů... Akorát neumím francouzsky, takže nemůžu hodnotit míru přiblížení k originálu.

Díky M, ono nejde tak o přesný překlad, může být i volnější (samozřejmě při správní míře "informací"), ale když někdo přeloží volným veršem to, co je původně vázané, tak je to podle mě svévůle... můj názor. A samozřejmě lepší volný verš než špatný vázaný atakdále... anebo jen ORIGINÁL, to je vůbec asi to nejlepší. Ale u nás jsme měli a máme umné překladatele.

Mně osobně se líbí nejvíc poslední překlad, nelpím na přesném překladu, důležitější pro mne je správné uchopení té atmosféry, té chvíle, zkoušela jsem něco podobného z francouštiny (tu jsem měla přeloženou natvrdo z překladače :-)) - legrační), navíc ještě s hudbou pro syna, byla to dost fuška, ale líbilo se, takže Tobě *