Krajina

Krajina                                                                                     verulinda 

 

průsvitný šál

marně tajil křivky tvého těla

pod  mým  dechem se lehce nadzvedal

až sklouzl dolů

 

dech najednou se zatajil v tom tichu

mým tělem prošel proud snad  tří set voltů

a  obrys  vystouplé krajiny

se  mi  rázem  před očima rozmazal

 

já brouzdal poslepu

a rozpoznával místa známá

v trávě potůček  s vodou

nebo dva kopečky s rozhlednami

z nichž pozoruji okolí

 

tvou tvář teď rozpoznávám

jsi   loukou  rozkvetlou

já pozorovatel

jsi  bouře

a moje blesky s přesností

potůček zasahují

v němž výboj zkrat udělal

ten pak tlakovou vlnou se šíří

po celém okolí

nic neshořelo

jen trochu to zabolelo

a pak

všechny vůně se spojily

 

---