Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKrylova bysta prý zkultivuje český parlament
Autor
vkl
V hlavě širší veřejnosti neznámého umělce se zrodil plán vymodelovat bystu Karla Kryla, nechat ji odlít do bronzu, pozlatit a umístit do atria jedné z budov parlamentu České republiky. K tomu pak stačilo ještě přesvědčit mecenáše, aby akci zaštítil a dohodnout se se správou budovy. Karel Kryl je přece symbol a velká, uznávaná osobnost. Co nicméně celý život dělal, není dle vyjádření iniciátora bysty tak podstatné, důležité je, jak jeho respektované jméno rezonuje ve společnosti, část Krylova „fluida“ tedy padne na úměrně k němu nerespektovanou sněmovnu a všichni budou spokojeni.
Tedy, až na „fluidum“ Karla Kryla, do něhož se otiskne proslule nepopulární fluidum našeho parlamentu. Tedy, až na to, že nějaký Kryl bude té amorálnější části poslanců ukradený, ta morálnější část pak asistenci bronzového Kryla nepotřebuje, měla by na tom být už teď dobře.
Účel světí prostředky, praví přísloví, na oběti nehleďme, nejsou-li naše, Kryl už je stejně dvacet let po smrti, tak co víc, než gesto nám ještě může nabídnout. Tedy, jak komu.
Karel Kryl se snažil svým talentem a intelektem šít do všeho, co se mu zdálo v nepořádku. I po roce 1989 toho bylo mnoho. Země se utápěla v euforii a bylo jí úplně jedno, že nová doba vznikla dohodou komunistické strany a tak trochu samozvaných vůdců opozice. Nová doba tedy podle toho vypadá. Kryl byl jedním z mála veřejností uznávaných lidí, kterému se to velmi brzy nelíbilo a ač si mohl užívat sladkého, pohodlného života největší legendy naší novodobé historie, nedokázal mlčet. Vysloužil si za to pohrdání nových politiků, kteří ho začali ignorovat, následně pak začali ignorovat i vše, co jejich pravicová koalice nevymyslela. V té době zatím dosti bezvýznamná politická opozice se teprve nesměle handrkovala za dveřmi Lidového domu. A vyrojili se nejrůznější přičinliví publicisté, kteří se, ač je o to zřejmě nikdo oficiálně nepožádal, do Kryla patřičně pustili v médiích a častovali ho souborem chvatně vymyšlených nálepek: věčný kverulant, bezdůvodný kritik za každou cenu, zrádce národa, levičák, bolševik a hůře. A lid jim na to skočil. Do největších médií totiž Kryl jaksi přestal mít přístup. Nebyl to úplný zákaz, to ne, ale něco, co v naší postkomunistické pseudodemokracii dodnes nemá obdoby. Kryl byl zesměšňován a dehonestován. Když umíral, byla proti němu drtivá většina politické scény (kromě té, co si ho chtěla přivlastnit), veřejnosti a opouštěli ho i „přátelé“ a známí. Bohužel si to pamatuji příliš dobře, dnes mi to lidé nevěří, měli tehdy jiné starosti a o Krylovi neslyšeli vůbec nic lichotivého.
Dle mého názoru si to, aby se mohl zaštiťovat Krylem, dosud nezaslouží ani tento národ, natož politici. Je známo, že léčení si špatného svědomí stavěním pomníků je tady oblíbený národní sport.
Kryl vždy stál na straně veřejnosti, i když ona sama o to jistou dobu nestála, dnes se jim po něm stýská, nemají se za koho schovat. To, že po nás naopak chtěl, abychom se stále za nikoho neschovávali (za modly, silné muže, ani za něj), mu podle všeho hned tak nesplníme. Pokusme se tedy alespoň o to, abychom svoji naivitu a lhostejnost z počátku devadesátých let neprohlubovali. I když je to málo.
Jak jsem uvedl, stál Kryl na straně občanské společnosti, nikoli politických stran. To, že účastí na dvou mítincích za společný, československý stát podpořil naši největší levicovou stranu (k tomu dodával, že v Německu je sociální demokracie pravicová a že tam on někde stojí, naše sociální demokracie si naopak na své levicovosti zakládá), byla pouze snaha, aby vládnoucím stranám měl kdo čelit. Bez silné opozice totiž není demokracie, to Kryl říkal, kde mohl. A zánik druhé půle politického spektra povede sice ke konečnému vítězství, ale takovému, o které asi málokdo stojí.
Bude-li jednou český parlament natolik na výši, aby mohl být spojován se jménem Karla Kryla a tím i jeho předků, bude to snad znamenat, že jsme se přestali schovávat. A bude úplně jedno, že tam pak možná žádná Krylova bysta ani nebude, nebude totiž třeba.
Ti, kdo se domnívají, že Krylova bysta za současné úrovně našich zákonodárců je pošpiněním jeho dobrého jména, mohou podpořit petici, na níž odkaz naleznou na facebooku Klubu Karla Kryla. Věřím, že se nám podaří dosáhnout odstranění tohoto artefaktu, jež má být na, ve spojení s Karlem Krylem tak nesmyslném a bizarním místě v blízké době instalován.
27 názorů
Já si s Havlem nezačal :) Havel je navíc při srovnávání s Krylem po listopadu 89 až příliš snadný terč.
A marián čalfa, který to zařídil a kterého si Havel prosadil v roce 89 a 90 za premiéra, byl kdo? :) A pusť si Vasila.
A marián čalfa, který to zařídil a kterého si Havel prosadil v roce 89 a 90 za premiéra, byl kdo? :) A pusť si Vasila.
Za prvé, Kryl si z nich taky dělal legraci, jistě znáš minimálně jeho desku Karavana mraků. A za druhé, Kryl se s nimi nakonec neskamarádil, aby ho zvolili prezidentem. Ano, je mezi nimi opravdu velký rozdíl.
To by bylo opravdu na dlouhé povídání. V roce 69, kdy Kryl zůstal v Německu, nebyl Václav Havel jako kritik režimu moc známý, to až od roku 1975, kdy napsal Husákovi. Mezitím už ale neměl šanci odejít a pro komunisty by byl venku nebezpečnější, neměli by ho pod kontrolou. Kryl ještě odejít stihl, v době, kdy za ním bylo nejzakázanější a nejvlivnější protirežimní dílo té doby: deska Bratříčku, zavírej vrátka. Havel na svou chvíli teprve čekal a přišla už v odlišné době.
aleš-novák
30. 09. 2014měl by tam být společně s Karlem Gottem. Hymna na balkoně Melantrichu jim šla společně docela dobře.
Nesnažím se tě přesvědčit, chci hájit svůj názor. Hitler v našem parlamentu by mi vadil, to je věci jiná, zároveň si ale nedovedu představit nikoho, kdo by se tam hodil vystavit míň než Kryl. Ať si tam dají Františka Mrázka.
Jsem nositel svých názorů, nikdo nemáme patent na Kryla. A že bych si o sobě myslel, že jsem jako Kryl, to si opravdu nemyslím, vždyť říkám, že už se to dneska nenosí. Krylovi skutečně šlo o tuhle zemi, což se lidem, kterým o ni až tak nejde a jde jim především o sebe, špatně vysvětluje.
Ano, máš možnost dva lidi vyšachovat, víc kroužků nemáš, je to dobrý, ale je to málo. A jinak OK, jen diskutuju :-)
aleš-novák
29. 09. 2014busta neznamená, že se z Kryla stává symbol. Kdo chce mít Kryla jako symbol, už ho dávno má, na to není třeba soch.
Nevím, jak moc sleduješ volby, ale myslím, že zrovna v roce 2010 došlo díky kroužkování k velkému zemětřesení na kandidátce ODS. Nebudu ti pomáhat s hledáním podrobností, stejně bych tě nepřesvědčil :o)
Těžko tím lze dosáhnout, aby kandidát na posledním místě přeskočil ty první, lidi si všímají těch, kdo mají vysoká startovní čísla, to partaje moc dobře vědí. Seřadit pěkně podle abecedy a bez pořadových čísel a změnit rozdělování mandátů podle dosažených počtů hlasů, nikoli jako dnes: mám víc zvolených kandidátů, stačí mi polovina hlasů než má malá strana, která má kandidátů jen několik. Až to bude, OK, ale nesouhlasím s tím, aby prázdné gesto dělalo z Kryla pomník a symbol, zvláště na půdě těch, kteří mu ztrpčovali poslední roky života. Nejlepším Krylovým pomníkem byly komentáře pod videi na youtube, bohužel je dědicové nechávají mazat a to i ty, kde lidé sami nazpívali Krylovy písničky. Komentáře, které ukazovaly, jak je Kryl pro mnoho lidí stále důležitý, jsou fuč. Dokončení Krylových spisů v nedohlednu (není to dost lukrativní) a CD komplet se všemi jeho písněmi také stále není. To by byly nejlepší pomníky, alespoň pro mě.
aleš-novák
29. 09. 2014Volební systém ČR je takový, že kandidáty na předních příčkách vybírají stranické sekretariáty, nikoli voliči. Navíc si volební systém uzpůsobily velké strany pro sebe, malé strany mají málo šancí. Nemyslím si tedy, že ti, co tam sedí, tak úplně vybrali voliči.