Je zvláštní Tě potkávat

jsem vcelku spokojen, jako vždy by se to dalo trošičku pročistit, možná někdo může namítat, že je to příliš prvoplánové, že to nemá svá myšlenková tajemství, ale mi to vyhovuje, poněvadž je to milostná báseň, přijde mi čistá a uvěřitelná a proto i působivá. Na tvém textu ještě chci demonstrovat, co mi tam přijde zbytečné, protože tak či onak je to řečeno v básni na jiném místě, ale jsou to jen drobnosti, na které bys, pokud bys nespěchal a dal si odstup, přišel určitě sám. Trochu jsem přemýšlel o verši se Sophiinou volbou, přece jen se vnucuje větší závažnost obsahu známého příměru, ale nakonec jsem to přijal.

Je zvláštní Tě potkávat

na Kozím rynku

kde jsme se smáli

 tomu jménu

navíc v tom tričku…

Je zvláštní Tě potkávat

a nezeptat se “v kolik?“

vždyť něco víme jen my dva…

V koupelně podivný klid

na zrcadle ještě vzkaz

ale volává už někdo jiný

Je zvláštní být s tebou jen v noci

přicházíš neznámo kdy

a za rozbřesku jsi  pryč

Jak zrnko hořící v atmosféře

když kometa odlétá

jak stín jenž ztratil původce

jak chlapec v Sophiině volbě

Je zvláštní Tě potkávat

a tolik rozumět gestům