Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se...
Autor
oleandr
Jen zvuky deště
provádí mysl kraji
vlastní intonace
s jejími takty
sdílené enklávy dějů
se mísí s vjemy
existence.
13 názorů
To, že tomu zrovna ty nerozumíš, ještě nedává tušit, že je to dílo o ničem.
na dokonalé rýmy jsem si nikdy nehrál a nehraju a píšu tak, jak je mě vlastní vis dílka z minulosti
měj se a díky za komentář
a zajíc to taky mimochodem pěkně popsal...
hmm tak to jsem z textu neměl nejmenší šanci pochopit....vidíte, když to napíšete jako jednu srozumitelnou větu je to super a dal bych tip....jakmile to zabalíte do těch nesrozumitelných egilovin a sraček okolo, je z toho nudný a zcela neuchopitelný text....a mezi námi vybral jste si nesmírně těžké téma...napsat báseň -myslím tím opravdovou báseň - na téma naslouchání dešti a sobě samému, tak to by byla práce hodná mistra. Na to bych si fakt netroufnul a to si umím s básněmi pohrát třeba i celé dny, abych vychytal rýmy k dokonalosti.
je to o naslouchání deště, sebe a zároveň to všechno co je okolo nás...
já bych si poslechl hrozně rád autora o čem to je....protože tomu nerozumím ani zbla :-))))) názor čtenáře je tady platný asi jako kdybychom komentovali zranění třetí osoby při čekání na lékaře...ne opravdu napište mi pointu pokud to nějakou má ať vím, poezie to není, příběh to není, nevím co to je ale zajímá mne obsah slovy autora.
Zajíc Březňák
26. 10. 2014Když se na to dívám znovu, řekl bych: příliš abstraktní.
Zajíc Březňák
26. 10. 2014Mě se to celkem líbí. Krajina v dešti. Tedy krajina vlastní duše, jež vnímá dění kolem (déšť) a zároveň si uvědomuje sama sebe (svou smrtelnost? spřízněnost s děním ve vesmíru?). Dílko provokuje k přemýšlení, osobně bych však asi spíše některé obrazy ještě poněkud rozvedl, přijde mi to až příliš zestručněné.