Psí den

Občas se objevuji i na PP, ale Písmák mi sedl víc...

Co jsi nyní napsal o "snech" a td, je zajímavé, a pokud se ti v povídkách objevuje zrnko budoucnosti, bude to nejspíš tím, že jsi v nich autobiografický /já taky/... a sám sebe znáš nejlépe.

Polemizovala bych s tebou v tom, že je to "psaní pro psaní" - dost velký počet Písmáků se zde vypracoval a vydává knihy. Jako současný příklad - včera sem vložil povídku - je Petr Bobek - Coutinho. Před pár měsíci mu nakladatelství Triton vydalo sbírku povídek. Je nadějný, má přislíbenu druhou:-)

Takových lidí je tu víc...

 

 

dal si možnosť a cestu a chuť na ňu ... čo chcieť viac ... mám psov z útulku, o ich minulosti neviem nič a sú šťastní, aspoň dúfam ... vďaka

Ahoj Goro, moc ne, život, děti, práce, taky jsem se na Písmákovi moc nezabydlel, víc jsem žil na Piste-povidky, tady mi to přišlo takové studené, neuživatelské. A jo - i kritiky bylye kruťáčtější, přestože si z nich ve svejch letech dělám už míň. A hlavně jsem dospěl k tomu (věčný to námět všech litweb diskuzí), že litweby jsou spíš takový kecací sociální sítě, kde o samo psaní jde tak nějak ne úplně, nebo jak to říct. Nebo vůbec, že psaní je celý nějak o něčem jiným - když čtu svoje starý povídky a vidím v nich napsaný tušení svýho dalšího života, trochu mě mrazí a ptám se sám sebe, jestli to není jako se sny a že ty se taky neposílají do soutěží.

Pěkný příběh... ze začátku svého psaní jsem taky napsala povídku ze psího pohledu - Aslan - a sklidila podobné reakce jako je ta tvoje...

Píšeš ještě? Teď je tu několik solidních soutěží...i v próze.

Na mě ten dobrý konec ani moc kýčovitě nepůsobí... Naopak... povídka plná naděje a optimismu... proč ne? *t

Sorry, sladkej kýč, tak to vidim já.

ok, to už se myslím dostáváme úplně mimo text - k představě, jak by měl vypadat správný toulavý pes a je fakt, že ten, co jsem ho zachraňoval (a nezachránil) od dálnice, kde způsobil hromadnou havárku, fakt smrděl. 

ono, což mi došlo vlastně až teď, nejde vůbec o psa - ta věc je především mojí sentimentální vzpomínkou na tu holku, idealizovanou momentkou něčeho, co je pryč, proto je to takové idylické, ten pes je potom jen prostředkem.  Což samozřejmě pro vnímání textu čtenářem je buřt. 

Jen, abys mi správně rozuměl – nechtěla jsem říct, že by textu pomohlo, kdybys tam přidal nějaké věty o tom, že pes smrděl nebo měl hlad. Jde mi o jakousi vnitřní pravdivost vypravěče. Když bude stejný příběh komentovat řekněme profesor na procházce v parku a bezdomovec, který tam přespává, bude to prostě jiné. Každý se bude jinak vyjadřovat (a netvrdím, že nemůžou být oba stejně inteligentní), každý si bude všímat úplně jiných detailů. Na stejnou situaci budou reagovat odlišně a budou si o ní něco jiného myslet. Bezdomovec nebude prožívat věci stejně jako profesor. Měl by tam být poznat rozdíl. No a tady jsi mě prostě nepřesvědčil, že vypravěčem je toulavý pes.

Janino díky, beru tvoje připomínky.

Jestli chci něco dodat, tak ne z arogance a odporu, prostě jen dodat.

Tohle je zčásti podle skutečnosti (nejel vlakem a nenechali jsme si ho), ale zrovna tenhle nesmrděl, konec konců psi, co máme celý rok venku, taky nekoupeme a taky nesmrdí (popud nenajdou na procházce pěkně uleželou mršinu).

Je to jen obrázek, výsek, právě spíš možná pocit, jeden z mnoha. Který z nich je pravda? Idylky moc nepíšu, tak si tuhle možná o to víc hýčkám.

dík ještě jednou, ostatní je snad už uzavřené.

Musím ocenit, že na zdejší poměry se umíš celkem elegantně vyjadřovat a máš bohatou slovní zásobu. Možná bych měla pochválit i poetičnost tvého vyprávění, ale mám s textem jeden pro mě podstatný problém: je to tak sladkobolné a dojemné, až mě to dráždí, odrazuje. Nevěřím tomu. Všechno tak příjemně voní, lidi jsou tak hodní a chápaví a milující, a ten pes-vypravěč, to je přímo básník. Ale kde je jeho realita toulavého psa? Kde je jeho smrad, špína a blechy, hlad a strach, kde je ostražitost, naučená ze zkušeností toulavého psa? Kam jsi to všechno schoval ve jménu krásy téhle idylky? Je to napsané hezkým jazykem, ale obsahově to pro mě nemá opravdovost, a tu já od  literatury potřebuju.

K diskusi si dovolím poznámku – i když je kritika stručná a negativní, může ti někdy dát víc, než mnohomluvné pochlebování. Jasně, že se dají psát i delší komentáře, ale pokud se především sám nezamyslíš a budeš čekat na nějaké hotové zaručené návody, tak si holt asi počkáš...

Ad Lakrov: jakou „moc“ tady má redaktor? Nejspíš tu, že přitahuje pozornost některých „nesmiřitelných pozorovatelů“, kteří by ho rádi hodnotili a usměrňovali podle svých představ, ale dělat tu funkci sami nechtějí. Nemají zájem dát tomu ten čas a nervy. Nechtějí se sami stát terčem. Jednodušší je být neustále v opozici, čekat na každou chybu, na každé nedorozumění, a vytasit se se svým soudem. Tvoje zášť mě už po té době nepřekvapuje, ale pořád ještě bolí.  

Lakrove, držkoval jsem trochu, já držkuju všude, zklamaly mě tak krátké rozsudky, ale to už jsem si snad vyříkal, domluvil i omluvil, nerad bych tu rozviřoval spory, mezi posádkou a pasažéry, které jsou zdá se na všech lit webech či dokonce vytvářel nějakou opozici, to už jsem si prošel jinde. Díky za vyjádření k povídce.

Redaktor prózy je funkce. Funkce není vyznamenáním, pro někoho představuje práci. Pro jiného moc. Pocit moci se může projevovat potřebou urážet každého, kdo se nechová servilně a nesdílí beze zbytku názor "mocného". Do té pozice (neservilního) ses dostal, a tak je jedno, zda napíšeš povídku dobrou nebo špatnou. "Mocní" ji odsoudí na základě tvého neservilního postoje. Všem (většině) ostatních hodnotících tvá neservilnost nevadí. Nevadí jim ani to, že tvá předchozí povídka nebyla přehledná. Soutěží tahle a ta je dobrá. A líbí se. To ví i "mocný" a mohlo to být důvodem k prvotnímu zamítnutí (viz "startovní listina"). Moc se může stát nemocí. Víc není slušné ani naznačit.

Děkuji za avízo.

páčilo sa mi to, gratulujem...

jen - Tragicus mi ujasnil, odkud pramení ta věc s "ostudou" (id=449399, 26.10.2014 14:06:29), nedocházelo mi to, protože jsem asi přišel celej rozvernej s piste-povidky a podcenil vážnost zdejších diskuzí, tak se omlouvám

Děkuji.

To je marný. Prosimtě, povídku do PM zařadíme, ale dokud nebudeš mít vůli přemýšlet a chápat, tak mi nepiš. Díky.

Ale od redaktora prózy očekávám víc než názor, ten mi poví každej puberťák na fóru. Očekávám erudovanou radu, názor podložený odůvodněním. Co z uvedených kritik ignoruju? Jak se mi tyto kritiky snaží pomoct v mém psaní? Co mohu splnit, abych se zavděčil. Abych četl? No, trochu čtu, to učitelskej musí. 

A pořád zůstává nezodpovězená otázka - je možné, či proč není možné nominovat Psí den do Povídky měsíce?

 

Děkuji za reakci. Jistě, že taháš za kratší konec, když ignoruješ to, o čem píšu a sám si jedeš suveréně svoji lajnu. Povídka: Terry Bonmassa ve svých nejlepších letech Zdenda napsal: nevím no... třeba je to geniální... mě to moc nebaví StvN napsal: Pro fanoušky asi dobrý. Ale jestli to se psaním myslíš vážně, zkus si přečíst nějakou knihu. Arcs napsal: kluci, nedělejte tady tomu ostudu, když tam máte "redaktor prózy" ... Inu, nechme to být. Buď to pochopíš nebo to nepochopíš. Dám ti šanci. Byl bych rád, kdyby ses k lidem, kteří ti napíší názor na tvůj text choval s větším rozmyslem.

Uznej, že tu tahám za kratší konec. Každý argument pak může znít útočně. Hledám, jak najít konstruktivní notu a dobře vím, jak je el. komunikace zrádná a náchylná k nedorozumění. Děkuju, že jsi odpověděl takhle poctivě. Ale dohnat tě k tomu, mě už zřejmě stálo nálepku potížisty. Fakt se snažím. Když koukneš na svoje věty, který jsi mi zatím napsal, tak nevím, jak se z nich poučit, co změnit, jak komunikovat. Ok, Terry nezaujal, accepted, neřeším. Zkusím jinak. Ale z čeho soudíš, že nemám zájem psát? Rád porozumím, ale zatím opravdu nerozumím, co po mě chceš. Aspoň pár kladných ohlasů Psí den má. 

Nenapsal jsem, že jsi ostudou, fakt ne. Ptal jsem se, co ty myslíš ostudou? Jak bych já mohl svým textem udělat ostudu tobě? Možná nějak jo, ale jak?

Ani netuším, že - či jak - sis udělal ostudu s Terry Bonmassou? Vlepil jsem na písmáka další špatnou povídku jen svoji zodpovědnost. Mám to smazat? 

Nejlíp by bylo smáznout nick a začít odznovu, protože halo efekt se přemazává sakra špatně. Bohužel tenhle je skoro jako moje pravý jméno, tak se musím snažit o to víc.

Nevím, vlastně jak soutěž funguje. V pravidlech je napsáno, že dílo může nominovat autor sám. Měl jsem za to, že tím jde automaticky do hlasování ("nominace budou zařazeny do příslušného kola"). Pokud je tam ještě nějaký předvýběr (tebou jako majitelem klubu?), tak jsem to tam nevyčetl. Jestli ano, tak je to samozřejmě tvoje rozhodnutí, jenom jsem to netušil. 

 

*

Jde o tvůj přístup. Člověk se ti snaží pomoct ve tvém psaní a ty napíšeš, že je ostudou. Jsi útočný, nesnažíš se porozumět tomu, co ti někdo říká, stále jsi v opozici. Proto jsem napsal, aby sis nejdřív rozmyslel, co vlastně chceš. Smyslem povídky měsíce je podporovat prózu a podporovat autory, kteří mají zájem psát, mají zájem komunikovat a učit se od ostatních autorů a také od svých čtenářů. Tvůj styl komunikace mě nepřesvědčil o tom, že bys měl zájem se nějak smysluplně dorozumět nebo žes měl zájem zamyslet se nad tím, co ti někdo píšeš. V takovém případě na rovinu říkám, že ti povídka měsíce nic nedá a ty nic nedáš jí. Nemá smysl to dál řešit tady. Jestli máš zájem, tak mi napiš zprávu.

???

Zase? Je těžké odpovědět nějak smysluplně? V celé větě?

Chápu, že toho máte moc. Možná mě můžeš přesměrovat na někoho jiného, protože je asi zřejmé, že nejsem tvůj šálek čaje a já se nechci vnucovat. Znamená to ale že mám utrum na celém písmákovi?

Chtěl jsem jen přihlásit povídku do soutěže. Risknu to, že propadne. 

 

 

http://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=449399

StvN, nerozumím. Slovy - je špatná? Je pak možné bez metafor a zkratek shrnout čím? Ostudu tobě? Že dílo nepřihlašuji já, ale ty? To jsem ze zadání soutěže nevyčetl. Co mám/mohu/nemohu chtít?  

PS: jo, zním jako klasický naštvaný začátečník, když ho prve odmítnou. Nejsem ale začátečník. Odmítnutí jsem zažil dost, ale taky přijetí. Naštvaný ale asi ano, protože sdělení jsou autoritativní, ale jenom to. Když si přečteš vlastní věty - a neviděl by sis do hlavy - co bys z nich vyčetl? Nechci diskutovat, vy to šéfujete a já to respektuju, ale z tohoto si fakt nevím, co vzít.

Souhlasím s Kočkodanem a Tetřevem, trošku mě udivuje redaktor prózy. Proč dusit a deptat talent? Autor je ve vývinu, určitě napíše ještě lepší věci.

 

Děláš to správně, ale nevím nevím, bojím se, abych nedělal ostudu, jako tomu bylo u tvého jiného díla. Bude asi lepší, když si nejdříve sám v sobě ujasníš, co vlastně chceš.

Rád bych povídku přihlásil do soutěže povídka měsíce. Dělám to správně?

t.

První věta, první odstaveček navozuje zkraje dojem, pod jehož vlivem se mi nechce číst dál; to se ovšem od zmínky o psu mění. ...všechny moje nohy už běžely... je hezké vyjádření a celkově se mi (ač možná někdo řekne, že je ten psí pohled na svět trochu kýčovitý) celkově se mi to líbí. Tip.

Hezký, dojemný příběh. Je zajímavé vnímat svět psíma očima a čenichem:-),

Povídka napsaná psem snad ani spatná být nemuze... :-)

ten pes je tak citlivý a vnímavý...som ním očarená, normálne som sa do neho zaľúbila, fakt * :)

Laskavé, chápající, krásné ...*