Upřímná radost

Podle vnitřní skryté logiky. Kolektivní vědomí. Upřímná radost. Mlčí. Za něco, co jsem udělal. A čas mi už neběží. Hvězdopravec. Dítě. Zakoušet. Něco zakoušet. Tak přeji si alespoň tu chvíli. Když měsíc září nad městem a vítr zvedá se ulicemi. Kde vzít naději vůli k životu a mlékem nejde zahnat samotu. Tak znovu. Vstaň a choď, blázne, přízraku. Vždycky je to něco mezi něčím. Tak domů černou nocí. Tou tmou někam na místo kde mám postel. A neplakej. Musíš tomu věřit, aby to existovalo. Co je to? A najít odvahu k činu. Rozhodnout se během pár nádechů. Jdi a buď, je jasný den. Nevím co to je. Magická znamená všudypřítomná a spalující. Jako hluboká rána, co už nejde nahmatat. Co jen bolí tam někde uvnitř. Je to touha, která se nedá nějak naplnit. Která nenachází protějšek. Obraz, který nemá tvar, nenese podobu. Jako jsou rybí výkřiky. Lety netopýrů v horkých nocích. Všecko a nic. Ne, já nevím co chci, je to instinkt. A pak usnout jako kotě. Prázdnota a napětí. Ticho, ale žádný klid. Romantická komedie.

---