Neposkvrněné požití

Rozruch a rozechvění
patří k větší společnosti,
teď však jsme jen dva, Ty hostíš
mě koláčem sladkým jako život.

Dám si vůbec ještě někdy pivo?
Vždyť je v něm tolik kalorií,
přesto to pivo všichni pijí
nejspíš z národní hrdosti.

Čeká mě moře radosti
s přáteli už se městem nesu
vstříc kouzlu Prahy, v náruč plesu.

A čím méně jsme součástí reje,
tím častěji míří hlaveň spreje
pepřového do plného výtahu.
Kdo vysvětlí, co je tohle za snahu?
Kéž radši zraky na mě namíří,
žena, jež má dneska oči upíří.

Jsem vysílen a blažený,
vždyť na muže a na ženy
je energie třeba velká.

Ty jsi moje spasitelka.
Myšlenou se teším milou,
že jak krev proudíš mi žilou,
že jsi mojí součástí.

Nesmažím a nemastím.