Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSlunce! Zen! U Jehovy!
Autor
mejdej
poprocházková
Smíření v jednotě, smíření se světem,
jak duše obstát má v souboji staletém?
Hodnotit výkony, hodnotit kvality,
jak dlouho do hlavy máme to nalitý?
Co nám u všech všudy vlastně skýtá,
nejběžnější princip - polarita?
Jsem lepší než tamten? Jsi hořší než tamta?
Po čistotě srdce slon srovnání hamtá.
Rozhlížím se srdcem, rozhlížím se krajem,
proč se trápit koncem, dokud ještě hrajem'?
Proč přemýšlet nad tím, jestli neprohrajem'?
Brodíme se bahnem? Vznášíme se rájem?
Chřadnem' nebo zrajem'?
A proč se nám hodí tehdy slovo - "Boží!" -
u videoklipu nebo po souloži?
Den je plný lásky stejně jako vteřin,
ať si běhám lesem, nebo nejdu z peřin,
ať se toulám městem, ať mám nohy bosý,
poděkuju nohám za to, že mě nosí,
poděkuju lidem za to, že mě zdraví.
Poděkuju srdci, že se neunaví.
Když teď čtu Tvá slova, cítím lásky něhu,
odteď na věčnost budu na prvním břehu,
na tom prvním břehu, kde to všechno žije,
kde převozník s námi všemi z grálu pije.
A nikdo nikam nespěchá.
Život není macecha,
život je maminka, co Tě vždycky milovala,
miluje, milovat bude a co Tě vedla z mala
do současné velikosti.
Život je císař, jenž lahůdkami hostí
Tě u překrásné tabule.
Vždycky na stu a vždycky na nule.