Prázdniny pubertální

Prázdniny pubertální

         ….. Na každé škole se každým rokem opakuje nejkrásnější období, a to jsou dva měsíce prázdnin. Tedy pokud postoupíte do dalšího ročníku. A to se mi naštěstí pokaždé povedlo. O prázdninách se dozrávalo daleko lépe, radostněji a rychleji.

Samozřejmě jsem většinu času všech prázdnin nemohl prožít cestováním, takže hlavní program na vyplnění volna spočíval v návštěvách místního koupaliště Eldorádo. A tam bylo kromě sportovního vyžití vždy o zábavu postaráno. A hlavně - bylo se na co dívat. Zvlášť když se dostavily a svlékly do plavek sestry Papířákovy. Ty sice chodily, nebo už vyšly ze zvláštní školy, ale byly to sexbomby. Stačilo pár pohledů a jejich vyzývavé pohyby a úsměvy nás donutily okamžitě padnout na břicho. Když vlezly do vody, tak nastalo takové hemžení, že to vypadalo jako by ta voda vařila. A když po létech se objevila v televizi dívčí skupina Pussycat (slaďák Mí-ísisíípíí aj.), vždycky jsem si na ně vzpomněl. Řekl bych, že ani vhledem, ani inteligencí se moc nelišily.

(poznámka: v té době pojem pussy ještě neměl přídomek pejorativní)

Na koupališti z ampliónu v jednom kuse omílali tehdejší naše „šlágry“ od Jiřího Vašíčka, Josefa Zímy a Simonové s Chladilem. Tu hudební produkci obstarával správce koupaliště - vysloužilý havíř Jakub Řepecký.

Jednou náš kamarád Jarda Břuska (byl o 2 roky starší) donesl na koupaliště kufříkový cívkový magneťák Sonet duo (vážil 12,5 kg), na kterém měl nahrány první dvě elpíčka od Beatles a nějaký výběr od Rolling Stones. Abychom mohli  vůbec něco poslouchat, museli jsme uprosit správce pana Řepeckého,  aby nám půjčil prodlužovačku a dovolil použít erární zásuvku. Ale správce byl v podstatě hodný a všechny nás znal, takže Jarda mohl spustit svoji produkci. Sice jsme už o bigbítu něco četli v týdeníku Mladý svět a něco málo slyšeli v rádiu (pořad Dvanáct na houpačce), ale takhle bezprostředně a jednu pecku za druhou… Seděli jsme kolem, hubu otevřenou, no bylo to něco jako svaté přijímání, nebo jako… To bylo energie, to byly vibrace, to byl adrenalin! Řekl bych, že v té době jen málokdo z nás měl nějaké sexuální zkušenosti, ale právě jsme zažívali erekci stupně nejvyššího… V tu chvíli nás přestaly zajímat  i sestry Papířákovy.

Pak si to přišel se zájmem  poslechnout i Jakub Řepecký:  „Tuž syncy, co to tudyk posluchate?“   …   „Bigbít - Beatles a Rolling Stones!“     Chvíli poslouchal a pak z něho vylezlo: „Tuž to sem ešče neslyšel, ale je to fajne - take rytmicke…“

Tak to nás překvapil, načež jsme ho začali přesvědčovat, že by to mohl zkusit pustit do místního ampliónu, ať si to užijí všichni.   – „No syncy, ja nevim…“  Ale jak říkám, pan správce byl hodný, tak se nechal ukecat a do toho ampliónu to pustil. Návštěvníci koupaliště zpozorněli, ti co spali se vzbudili. Ani ne za deset minut přišli ke zdroji nějací dva uvědomělí soudruzi.  „Ty - Jakub, jesli to hned nevypneš, tak tě nahlasime na Narodni vybor! Dyť je to kapitalisticka propaganda!!!“

A jelikož Jakub nechtěl mít žádné problémy a chtěl dělat správce na koupališti i nadále, tak to vypnul. A za chvíli se už zase z ampliónu ozývalo obligátní: „My dva a čas…“  Ale tu prodlužovačku nám ještě znovu půjčil a mohli jsme opět vibrovat. Od této chvíle mi už bylo jednou provždy jasné: S bigbítem na věčné časy a nikdy jinak!

A tak jsem zase trochu dozrál.