D Á L ...

věnováno   R.L.

Stín  jestřába

sleduje tě po kamenech

ve smečce vlků

zase jeden nový

blikotavá záře zvýrazňuje

křivolakost chodníku

 

sluncem  větrem ošlehaný

pohled před sebe

sevřené pěsti

bez   zášti

  jen pro kousek štěstí

v očích jiskry

i symbol příměří

 

napřímený v ramenou

jistý krok

zamyšlená pozornost

stisk pevnější

než byl loňský rok

 

ukláníš se před životem

ne      na  kolenou

 

ještě vyndáš zátku

        ještě sundáš  pokrývku

ještě přivoníš       

                                              navzdory                                ( osudu ? )             

    

---