Princezně Dan Nae

Neplač Danae

že do vyprahlé hlíny

vsákl zlatý déšt'

Alenakar: to spící srdce zvonu nesedí;

Můra je výborná!

Noční haiku

Světlo pro můry

zloděje noční tvory

zdupané stvoly

Nádherné, Můro - máš můj obdiv !

Bezmračné ráno -

na rozpraskanou půdu

padá zlatý déšť.

A co takhle :

Do zvonu buší

dešt'ové kapky - ale

srdce zvonu spí

V zásadě mix haiku (jakéhosi miniaturního instantního osvícení; a vím, že personifikace tam nemá co dělat) a motivu z řecké mytologie... Nevím, nakolik šťastný... Možná čistěji?

Po bronzových zdech

stále stéká zlatý déšť

uvnitř je ticho

Na jednom webu jsem našla haiku jakési M.Baumanové.

Ona píše tak divně archaicky a strojeně,ale něco z toho

je docela síla.- A tohle haiku vypadá,jakoby ho psala přímo pro tebe :

Roztržený mrak...

Osvobozené slunce

pozlatilo déšt' !

Lovely.

je to dost abstraktní, čert vem tu personifikaci v druhém verši, ale termíny jako duše by se v haiku vůbec vyskytovat nemusely, haiku bývá postaveno na spatřeném...