Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se...v koži človeka
Autor
Nadiusha
Ráno otvorí oči, trikrát odkašle a so stonaním sa posadí. Pružiny pod ním bolestne zastonajú, ale na to nedbá. Drobnými očkami sa rozhliada naokolo škrabkajúc sa po ružovom balóne, často nazývanom brucho. Zazíva, prdne, odgrgne, odveje smrad, postaví sa, poškriabe na zadku, znovu na bruchu a podíde k zrkadlu, kde na neho čaká známa tvár. Tlstá a ružová ako lopta. Ústa sa mu roztiahnu do blaženého úsmevu a izbou sa chvíľu rozlieha spokojné chrochtanie. Kým bude dnes? Predavačkou? Advokátom? Dôverným priateľom? Manželkou? Voľba je iba na ňom a tí ostatní ho musia strpieť. Otočí sa od zrkadla a na neistých krátkych tlstých nôžkach cupitá ku skrini. Nech je kýmkoľvek chce, podstata sa nemení. Siaha na úchyt a otvára dvierka. A tá podstata je stále tlstá, páchnuca kopa plahočiaca sa hnojom a robiaca zo seba anjela. Zachrochtá a siahne na vešiak.
Je iba sviňa...
2 názory
:DDDD Sem-tam autobiograficke :DDD Ale nie, teraz vazne, niekto sa nad tym zamysli, iny zasmeje... No v podstate je kazdy obcas takou prezlecenou svinou, ci si to uvedomuje alebo nie.
Bola to moja "ventilacia" :))))
Zvláštní text, ale dočtu-li, pak také komentuji. Po celou dobu čtení pátrám po smyslu téhle mimiatury, který se dostaví až s poslední větou. Nevím, mám-li se zasmát nebo zamyslet, a tak jen doufám, že to není autobigrafické :-)