Odcizení

Asi ne. Díky za podněty.

Chtěl jsem říct, že to nezávisí na tom, jestli jsi nebo nejsi chlap.

OK, pokusím se:-)

Ale prd. Když to umíš napat v diskusi do komentáře, můžeš to napsat i do textu díla.

Aha. Měla jsem za to, že to už jsou nadbytečné informace, proto jsem je do textu nezahrnovala. Text jsem upravila, psát to úplně doslova a na rovinu mi moc nesedí, asi je to tím, že nejsem chlap:-)

Tohle co jsi napsala: Studovala jeho tvář proto, že si celé roky snažila vzpomenout na to, jak její otec vlastně vypadá a taky chtěla vědět, v čem se mu podobá. Otec se jí neohrabaně pokoušel přiblížit, ale co platí na pětileté dítě neplatí na třináctiletou slečnu. To je přesně to, co klidně může být v textu. Dokonce by to tam být mělo. Přesně slovo od slova, jak jsi to teď napsala. Chápu, že při tvorbě povídky to nechceš napsat na rovinu, protože si říkáš, že styl musí být něčím zvláštní, na druhou stranu se zvláštnostmi se musí nakládat jako s kořením. V textu musí být řada pasáží jenjako omáčka, která pomáhá strávit ty zvláštnůstky, ale je třeba, aby tam byla.

Tak to je teda postav - vůbec by mě nenapadlo, že to lze interpretovat i tímto způsobem.. Nechtěla jsem, aby bylo hned od začátku jasné, že jde o jejího otce. Studovala jeho tvář proto, že si celé roky snažila vzpomenout na to, jak její otec vlastně vypadá a taky chtěla vědět, v čem se mu podobá. Otec se jí neohrabaně pokoušel přiblížit, ale co platí na pětileté dítě neplatí na třináctiletou slečnu. Osm let je dlouhá doba.

To, že dcera splývá s matkou. je bohužel pravda. Za poznámku ohledně oddělování přímé řeči a následné reakce druhé osoby děkuji, to jsem vůbec netušila.

Jsem vděčná všem lidem, kteří se k mým dílům nějak vyjádří, ale jsem obzvlášť vděčná těm, kteří jsou schopni konkretizovat, s čím mají problém. Takže díky, pomohlo.

 

Tak jse to docetl s vedomim, ze jde o rozpadlou rodinu. Davej si pozor na postavy. Delas v tom zmatky a je to jen tva slohova neduslednost. Dve mista. 

Pozorovala jeho pěstěné ruce. Matka vždycky říkávala, že on nikdy neměl ani záděru, ani mozol. Její ruce nebyly vůbec tak hezké. Dělaly ji daleko starší

z tohodle neni jasne, jestli mas na mysli ruce dcery nebo matky. Oba vyklady jsou totiz mozne. 

„Dneska ne. A obávám se, že ani zítra.“ Tázavě se na ní podíval.

prima rec a jeho reakce musi byt na dvou ruznych radcich nebo oddelene pomlckou, jinak totiz za primou reci navazuje reakce mluvciho. Vzdy plati pravidlo, ze pokud neni receno jinak, tak napsany text nalezi posledni zminene postave. Vicemene. 

Aha. Ja myslel, ze to je jeji byvaly milenec, ktery je s ni a s jeji matkou, tedy svou (byvalou) tchyni, na horach, a ze cekaji na otce, ktery ma asi dorazit pozdeji, a ze spolu maji malou Verunku, kvuli ktere se takhle sesli. 

Ted uz je mi to jasne. V tom pripade mi nesedi uvodni rozhovor otce s dcerou. Ja to teda nikdy nezazil, ale prijde mi, ze takhle by rozhovor neprobihal. Ani nevim, jestli by se mu dcera podivala do oci a studovala jeho tvar. Ja v tom zkratka vidim chlapce, ktery s divkou neco mel a ona je na nej nastvana. Druha vec je ta, ze dialog zacinas jakoze z pohledu divky, takze neni jasne, ze divka opustila jeviste a druha cast dialogu probiha s matkou. Tam zkratka neni zadny rozdil ve stylu vyjadrovani dcery a matky. Oboje je usecne, bez zvlastniho zajmu. 

Děkuji za podrobnou kritiku, StvN, pomohla mi pochopit, co bylo pro čtenáře matoucí. Snažila jsem se naznačit, že jde o dívčina otce, už na začátku "Oči, ve kterých se střídaly paprsky zelené a hnědé a jejichž odraz vídala v zrcadle" a doufala, že až zmíním i matku, tak bude jasné, že jde o rodinu. Dost lidí se tu ale vyjádřilo v tom smyslu, že to jasné není...V čem jednání postav neodpovídá jejich rolím? Děkuju za názor a za Tvůj čas.

Koukám, že ten úvod se tu řešil. Konkrétně tedy. První moment, který vede ke zmatení čtenáře je vstup matky. Není pochopitelné, že pomalu milostná scéna dvou patrně mladých lidí se odehrává v přítomnosti matky. Druhý moment je skutečnost, že ačkoliv "dívka zmizela za dveřmi", dialog jaksi pokračuje. S kým pokračuje? Dívka zmizela za dveřmi jinými slovy říká, že dívka osaměla. Další moment je zmínění táty a to s Verunkou je už úplně z jiného světa. Představ si, co vlastně řtenář ví o prostředí, v němž se to všechno dehrává. Ví prakticky jenom to, že se to odehrává někde, kde jsou dvěře a nedaleko je sjezdovka. To je málo. Vztah otec matka je jasný. Zřejmé je také to, že matka patří k dívce. Ale není jasné, jaký vztah je toho chlapce a kdo je Verunka. Když si to člověk přečte desetkrát a dost si domyslí, tak mu to možná dojde. Ale celkově to ne zcela dohromady sedí. Jednání postav ne tak docela odpovídá tomu, jkou roli ve vztazích asi hrají. Snažil jsem se být konkrétní.

Asi mi to dneska nemyslí, ale ten úvod jsem četl třikrát a netuším, kdo je kdo, není mi dokonce ani jasné, kolik lidí tam vůbec hovoří.

Děkuji za kritiku a za pochvalu, Karambolle. S čím jsi měl na začátku konkrétně problém? S tím "Udělal to znovu"? Chtěla jsem začít zajímavě, ale je to matoucí. I když teď už o něco méně, než v původní verzi. Ještě se zamyslím:-).

mne sa Tvoj štýl páči. niektoré vety sú nádherne atmosferické, úplne som tú zimu a všetko okolo toho cítil.

ale začiatok zrozumiteľni, musel som ho čítať dva krát, aby som sa presvedčil, či som to dobre pochopil.

tip

 

Alespoň máte nějakou zpětnou vazbu. Psát kritiky je náročné a občas nevděčné. Děkuji, že jste se k textu vrátily!

no, JE to lepší

To je ono. Je super, když tady člověk narazí na někoho, kdo o svých textech je ochoten a schopen přemýšlet. Ty té kritiky moc potřebovat nebudeš :-)

K3: Děkuji za čtení a kritiku, nespisovný výraz jsem přepsala a nadužívaný výraz vyměnila. Jsem ráda, že se text jinak líbil!

Sveřep a Janina6: rozšířila jsem text o pár uvozovacích vět, snad to pomohlo. Začínám chápat, že úsečný styl neznamená pouze to, že používám nerozvité věty. Je to i o obsahu:-)

Docela hezké. Snad jen šáhla bych vyměnil za sáhla. Jemně ji vyprostila - výraz se používá dost často. Nahradil bych ho. Ale jinak se mi to líbylo. Nejvíc ta poslední věta, ta to podtrhla.

Tip.

Já vím, že to myslíš dobře,  Děkuji, vrátím se k tomu. Jsem vděčná za každý názor, konstruktivní kritika je potřeba, obzvlášť v začátcích...

pozor! ono fakt a zle   v a d í   , pokud není jasné, která postava co říká a prožívá - text je pak nesrozumitelný, tudíž otravný. myslím to dobře, něco s tím udělej

Díky za názor...

Lakrove, věty jsem oddělila, vypadá to lépe. Jsem ráda, že se Ti povídka líbila. Děkuji za tip.

Místy sice není na první pohled zřejmé, o kom z těch tří je řeč nebo kdo vyslovil kterou větu, ale celkovému smyslu a náladě to není na překážku. Tip.

Tyhle dvě věty: ...To nejde přehlédnout.Vyhnula se objetí... asi neměly být na jednom řádku.

Milý Zdendo, děkuji za citlivé upozornění, dílo z prologu odstraněno. Jinak úvod jsem po kratší úvaze změnila, a to i pod vlivem Janiny6. Snad už to teď tak zmatené nebude. Obličej už je pouze oholený. Připomínek není nikdy dost - jen tak dál. Já o ně stojím. Formátování jsem změnila, těžko říct, jestli k lepšímu. Dialogy mám ráda, v tomto případě slouží i k charakteristice postav. Ale budu se do budoucna snažit i o pečlivější a podrobnější popis prostředí. To jsem tady pouze načrtla...Děkuji za čtení, kritiku a tip!

Proto jsem ráda, když mi k tomu píšeš svůj názor - některé věci mi prostě bez upozornění nedojdou:-). Díky

Jo tak, já myslela, že něco špatného udělal ještě před tím rozhovorem... Asi mě zmátlo to pořadí - kdyby žádost o pusu byla hned na začátku, bylo by to jasnější. Ale možná jsem jenom já tak natvrdlá čtenářka :-)

Děkuji za názor, Janino6. Chvíli jsem se prala s formátováním, ale bohužel bez úspěchu. Mám určitě blíž ke zkratkovitému vyjadřování než ke košatým větám. Obojí má své výhody a nevýhody, v mém případě zřejmě dochází k tomu, že čtenáře ochuzuji o informace, na druhou stranu jej ale  zbytečně nezahlcuji. Snad najdu časem zdravou rovnováhu. Udělal to znovu - řekl si o pusu. Dívka ho prakticky nezná a má z toho trauma. Uvozovací věty jsem vynechala z toho důvodu, že jsem doufala, že kontext pomůže čtenáři pochopit, kdo co říká. 

Škoda toho „roztaženého“ formátu, dialogy kvůli velkým mezerám trochu ztrácejí na přehlednosti.Jinak styl je podle mě až příliš úsečný, nedovoluje čtenáři „ponořit se“ do uvažování postav. Je sympatické, že neplýtváš uvozovacími větami a vysvětlováním, místy jsem měla ale opačný problém. Jsi natolik stručná ve vyjadřování, že občas nevím, kdo vlastně mluví nebo si něco myslí, jestli matka nebo dcera. Taky jsem nepochopila ten náznak ze začátku povídky: „Udělal to znovu. Při pouhé vzpomínce se jí nahrnula krev do hlavy…“ - na co naráží. Co jí znovu provedl. Vypadá to na něco závažného, ale v textu nakonec není žádné další vodítko. Co se mi líbí, je to, jak popisy krajiny pěkně doplňují pocity hlavních postav. 

Souhlasím:-)

Díky Zdendovi za nominaci.

Tetřeve, souhlasíš s účastí v soutěži?