Macerát

Ve smyčkách času uvízli jsme navždy

S hlavami nad hladinou

Lokáme anaerobně zkvašené pravdy

Dusíme se vinou

Prahneme po odpuštění

Ztrácíme vzpomínky vytesané do náhrobních kamenů a matrik

Možná jsme chtěli víc…

 

Tkaničky v usmívajících se botách se žralokem

Mají o poznání lepší náladu než ležaté osmičky v Hawkingových knihách

Protože věří tomu, že nedaleko pod jazykem

Proudí krev a tepe pradávný rytmus ,ta dam ta dam ta dam,

Paní Kadrnošková klepe koberce se šátkem na hlavě

Pod kterým ukrývá sny o koupání v moři s tajemným cizincem který se ani trochu nepodobá zploditeli jejich tří synů

Žádný nechce být králem

Státy boří své hranice které se jako ostnaté dráty ovíjejí kolem bosých chodidel pravdy

Už tolikrát ji upálili a přesto je pořád mezi námi v rozpoznatelné podobě

A když si s láskou hraje na schovávanou pak nám andělé tajně podstrkují naději v podobě macerátu

Víra v homeopatickém ředění bublá v láhvi se vzkazem pro příští generace

Džin šel na pivo

Aladinova lampa se pod nánosem prachu a hlíny propadá do země

Někdo nechal otevřené dveře…

 

 

---