Krok za limitem, aneb Překročená hranice

 Již v říjnu mi 2014 vyšla básnická sbírka, Překročená hranice. Zabývá se, kde máme své limity, za něž již nejsme ochotni jít. Rezonují v ní témata války, ale také téma zločinu či prostého hledání. V prvním bloku se nacházejí básně psané veršem vázaným, ve druhé části se ke slovu dostává volný verš.
 Obálku vytvořil Jiří Staněk.
 Knížku je možné stáhnout jako e-publikaci zde: http://www.bezvydavatele.cz/book.php?Id=717
 Následují vybrané ukázky:

Něco se stalo…

Něco se stalo v ruce Pandořině
zámek se třásl, zámek u dveří
Někdo vzal malou z mnohem větší skříně
svit rychle zhasl
Kdo jen uvěří?

 Pustili běsi, vypustili duchy
padala víka nově zemřelých
umrlec čte si
k nářkům zítřka hluchý
živý si zvyká
už ho sevřeli

 Lež klidně vstala, strach byl na posteli
líně si zívla, spolu uspějí
zas bude v gala, až všem rázně sdělí
na co již kývla
v smíchu peřejí

 Hledali cosi, co se bude hodit
zázračný důkaz, náboj před bouří
Že matky prosí? Že snad budou rodit?
Povel dá ruka
oko nemhouří

 Škrtali dluhy, hroby zaplnili
tíseň se sklání tíseň zažraná
čerň v spektru duhy
říká, že je shnilý
Svět mnohá přání
s kletbou na branách

 Něco se stalo v ruce Pandořině
právo se právě silně mrzačí
Vztek vyšel na lov a lež stála při něm
z pravdy je havěť
skrytá v bodláčí

Symbol, který opelichá

 Je ticho
to jenom hradby hoří
a v infernu tom křik a děs
Nechce skončit – neutuchá
noc je neprodyšně hluchá
je slepá, až to nejde snést
spustila se na nádvoří

 Je levně
když svoje tělo prodá
za jednu cestu, jeden hlt
za vše, co si neodpírá
Zvláštní, tahle strojní víra
že snad i robot přečká smrt
v bludném kruhu – je to škoda

 Je scvrkle
to jak se smutek suší
na šňůře marnost, splín a stesk
touha, která neproniká
Uplakaná erotika
možná, že stála za potlesk
slza vyplavená v sushi

 Je pozdě
ve zvonu přání lichá
udeří silně do všech stran
marně Fénix znovu vstává
popel výživná je strava
Někdo byl zřejmě obehrán
symbol, který opelichá

Překročená hranice

 Byl pozdní červenec
vedro stěn
hlásalo klatbu
jelenům
a červi v hrobech měli pré
z rév vyprchal život
nevážen

Padaly limity
kostky
domina
 Aby se naplnily žoky
bylo potřeba rozlít krev
Zvedla se stavidla
zloby a zášti
vypálených do morku kostí

 Už jsme se nemodlili k životu
Jedince svrhli z oltáře
Je čas
klanění se vyšším cílům

 Jako jsou podřezaná nemluvňata
a znásilněné ženy
gravidní pomstou
a ponížením

 V zájmu zlatých telat
porazili jehňata
s plnými ústy lidských práv
upalovali kacíře

 Překročili hranici
nepřekročitelného

Když andělům hoří jazyk

 Poklekl a modlil se k otupění
aby rozum nepálil
vše ctné a čisté
v trojčlence bytí

 Co na tom
že andělé vyzývali
Zabij a nenáviď
Musí mít pravdu
pro ta křídla

Neposlouchej démony
nevěř rozumu
ani srdci

Jenom andělským křídlům
Pokřižoval se
ve jménu krve
a bitevních vřav

 Do desatera zanesli
Zabiješ a zalžeš
Ve jménu
nevěděl

Prý vyšší cíle

Čertům se dělá svatozář
a andělům
hoří jazyk