Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Zamilovaná

16. 12. 2014
23
44
1439
Autor
Markel

bejvávalo

 

   Bylo mi osm let a byla jsem až po uši zamilovaná. Plot byl vysoký a já byla malá. Myslím, že i kdybych byla velká, i kdybych si povyskočila, stejně bych nezahlédla, jak sedí u okna, kouká do dálky a jeho prsty se dotýkají bílých zubů tahací harmoniky. Škvírami mezi dřevěnými laťkami jsem viděla, že opravdu sedí u okna a jeho prsty se neuměle pokoušejí o jakousi melodii. Ta melodie se mi zdála povědomá. Ale další krkolomné zvuky tu vzpomínku vzápětí udusily. Jirka se stále pokoušel tu správnou melodii zachytit, ale dnes se mu nedařilo. Nechtěl to vzdát a stále znovu a znovu se zarputilým výrazem ve tváři mučil ten nevinný hudební nástroj. Chvíli jsem poslouchala a najednou jsem měla v hlavě jasno. Moje tajná láska, můj Jirka, se pokouší zahrát tu píseň o Japonečce malé, co jí slzičky stékají, když jeho rety žhavé, slůvka lásky šeptají.

   Za zády se mi najednou ozvalo zakašlání, odskočila jsem od vrátek a robustní paní, Jirkova maminka, stiskla kliku a majestátně vešla na dvorek. Vrátka nechala pootevřená a já, náhle rudá jako rajče, jsem slyšela, jak mne zve dál a Jirkovi říká, koukej, vedu ti zpěvačku, když se s tou písničkou už pářeš tři dny a k ničemu to nevede. Jako ve snách jsem přistoupila k otevřenému oknu. Kapičky potu mi stékaly po zádech, stála jsem od Jirky jen docela malý kousíček a on se na mne podíval. Jeho oči byly šedomodré a já jsem stála a stála, Jirka něco říkal a já mu nerozuměla, protože mi hučelo v uších. Zeptal se mne znovu, jestli náhodou neznám tu písničku o Japonečce a já vykoktala, jo, znám to z rozhlasu po drátě.

   Potemnělou ulicí se nesl můj roztřesený hlásek, pak zase umlkal. Zpívala jsem celou tu dobu jako o život, mohla jsem na Jirkovi oči nechat, on ale jen hrál a hrál, díval se skrze mne někam do dálky. Kousek po kousku Jirka opakoval stále dokola jednotlivé tóny, až dal celou píseň dohromady a byl s výsledkem svého snažení konečně spokojený. Pak jsme spolu zpívali a můj hlas se přestal třást.

   Tma se vloudila do ulice, slyšela jsem z dálky mámin hlas, jak mne volá, abych už šla domů. Tak já už musím, špitla jsem. Jirka se nepřítomně usmál, řekl díky a jeho jindy přísná maminka mi strčila do ruky pytlík malých sladkých hrušek. Doma jsem ještě ten samý večer otevřela okno a slyšela tu rajskou hudbu, jedla jsem jednu hrušku za druhou, sladkokyselá šťáva mi stékala po bradě a ke štěstí mi už vůbec nic nescházelo.

   Dalších čtrnáct dní jsem chodila jako ve snách, i když Alenka říkala, že má Jirka dvacet let a pro mne je moc starej.

   A pak přišlo to odpoledne. Jirka šel ulicí ruku v ruce se světlovlasou holkou, pohazovala dlouhými vlasy a pištivě se smála. On se taky smál, nakláněl se k ní a něco jí šeptal do ucha. Vrátka před jeho domem kovově zaklapla. Bylo odpoledne, byly prázdniny a mně ještě nebylo devět let. Nad ulicí se vznášela krásná melodie o Japonečce malé. Seděla jsem u otevřeného okna, slzy jako hrachy se mi kutálely po tvářích, když…. jeho rety žhavé slůvka lásky šeptaly.


44 názorů

Markel
13. 11. 2019
Dát tip

dievča: máš pravdu, ta propojenost funguje, ať chceš nebo ne, já ale chci, díky :-))


tak ešte slovíčko ... bolí to preto, lebo to bol živý okamih, ktorý je prepojený so všetkými živými okamihmi až do prítomnej chvíle ... a čo je živé, je najkrajšie a ... bolí              


Markel
13. 11. 2019
Dát tip

dievča: už nebolí, když bdím, ale ve snech je možné všechno, díky za kukýnka, pěkný den


stále bolí ... 


Markel
13. 11. 2019
Dát tip Movsar

díky za přečtení, je mi už víc než 60, ale vidím to jako dneska, Jirka už je tam, kam se ještě dlouho nechystám, další mé dětské a polodětské lásky obcházím obloukem, dědky starý fakt nemusím :-)), nevím, co se se mnou v posledních letech děje, snad zamrzlá puberta, líbí se mi mladí muži :-)), já jim nejspíš ne :-))


Movsar
13. 11. 2019
Dát tip

Tahle bolest se opakuje, at je cloveku 9 nebo 50. Pekne. T


Markel
02. 03. 2015
Dát tip

Kolobajda: děkuji za milou odezvu, podívám se na tvé dětsví, pěkný den


Kolobajda
30. 01. 2015
Dát tip

Kouzelné, úžasné, dojemné, čisté a já nevím co ještě  : -))   /***

Zvu tě na návštěvu - taky tam mám něco z dětství...


Markel
29. 01. 2015
Dát tip

Štírka, díky za návštěvu, jsem ráda, že zaujalo :-))pěkný den, na vysočině svítí sluníčko a je trochu nasněženo


Štírka
27. 01. 2015
Dát tip

milé čtení, díky za ně :-)  ***


Markel
02. 01. 2015
Dát tip

Lakrov: díky, že jsi se stavila,tipík nadělila,  jsem ráda, že líbilo,pohodový celý následující rok Ti přeji :-))


Lakrov
02. 01. 2015
Dát tip

Dobře se mi to četlo. Náladou vyplývající ze zmínky o "nerovnověkosti" mi to připomnělo jeden starší český film. Vysoká zeď se jmenoval? Tip.


Markel
22. 12. 2014
Dát tip

guy: díky za milé zastavení a slova, krásné svátky i celý rok 2015

Alegna: jsem ráda, že líbilo, měj se krásně letos i v dalším roce :-))


Alegna
22. 12. 2014
Dát tip

pěkné a milé, při Japonečce dokážu slzet i dneska :)


guy
20. 12. 2014
Dát tip
Sladkokyselé hrušky a linoucí se melodie Japonečky malé - co by si člověk v tom věku mohl přát víc :-)

Markel
18. 12. 2014
Dát tip

Jarmilko: díky, jsem ráda, že líbilo :-))


Jéééé, to je pěkné :)))*****


Markel
17. 12. 2014
Dát tip

4U: díky za návštěvu a jsem ráda, že líbilo, pěkný večer :-))


4U
17. 12. 2014
Dát tip

líbí


Michelle B.
17. 12. 2014
Dát tip

Jé, za okomentování mám i přehled počasí na Vysočině :-D U nás taky nádherně svétí. A Vánoce bez sněhu mi nevadí, protože mám radost z úplně každého počasí :-D


Markel
17. 12. 2014
Dát tip

Michelle B: jsem ráda, že jsi mne navštívila a že líbilo :-)), pěkný den přeji, u nás na Vysočině svítí sluníčko :-)), na zasněžené vánoce to nevypadá, ale nevadí


Michelle B.
17. 12. 2014
Dát tip

Moc krásné. Nádherně jsi vystihla tu atmosféru smutných, ale přesto kouzelných dětských lásek :-)


Markel
17. 12. 2014
Dát tip

Evženie Brambůrková: díky za zastavení, máš pravdu, stále stejný scénář, jako přes kopírák :-)), pěkný den


Taky jsem měla první lásku a bylo mi devět. On si mě pochopitelně nevšímal. Asi to je vždy stejný scénář. *


Markel
16. 12. 2014
Dát tip

blacksabbath: děkuji za návštěvu, jsem ráda, že ses u mne zastavila :-)

smyčka: díky za milá slova :-))


smyčka
16. 12. 2014
Dát tip
...usmevne, hezke cteni

ano....krásné počteníčko.......achjo.......to nevinné dětství


Markel
16. 12. 2014
Dát tip

Čudla: díky za návštěvu, já taky asi v druhé tř. na základce milovala pana učitele-tělocvikáře, měl na starost bohužel jen kluky, jo, to byly časy :-))

srozumeni: jsem ráda, žes tu byla a že líbilo, já se brzy z toho smutnění oklepala :-)) a asim za tři neděle jsem se znovu zaláskovala do kluka z ulice, byl o 3 roky starší, ale nedopadlo to, začal chodit se svojí spolužačkou, byla škaredá, ale fakt, dlouhý nos, vlasy jako rousňák, já to nemohla pochopit :-))

Kočkodan: díky, no, tak žahavé to u mne s mužskými nikdy nebylo, teda, no, ti, co se mi líbili, těm jsem se asi nelíbila já a naopak, vzala jsem si nakonec jednoho z naopaků, ale jde to :-)), tys nikdy nejedl sladké hrušky, které byly zároveň trochu dokysela? Ty jsou nejlepší, ještě dnes se mi při pomyšlení na ně, sbíhají v puse sliny :-))

Pečený medvěd: za návštěvu jsme moc vděčná, jsem ráda, že se ti dílko zdálo krásné, díky :-))

Vigan: jsem ráda, že se ti to líbilo


Kočkodan
16. 12. 2014
Dát tip
Od té doby ti jiste sluvka lásky septaly zhavé rty stovek jinych muzu a ty sis potom jednoho odvedla k oltári. A pripojuji se - co jsme jako holky prozily, to je fakt nezapomenutelné. Jenom ale jeste dulezitý dotaz - byly tedy ty hrusky sladké nebo sladkokyselé? (mrk)

srozumeni
16. 12. 2014
Dát tip
Ach ta romantika dětství a už takhle bolavá. Moc pěkně napsáno...***

Čudla
16. 12. 2014
Dát tip

Já miloval v první třídě soudružku učitelku. Taky marně. /*


Markel
16. 12. 2014
Dát tip

Adriana: díky za přečtení a připomínky. Jsem ráda, že sumasumárum se Ti to líbilo. Také mám někdy ten pocit technické nesourodosti, je to asi tím, že jsem lajdák a nedám si s tím více práce :-)), je to vždy první nástřel ...a pak se už nevracím a koukám zase jinam, dál,  pěkný den


technicky trošku nesourodé, asi bych to víc členila, ale pointa je nádherná a celkově se to moc a moc hezky četlo, za mě tip a poděkování, hezky vzpomínkové


Markel
16. 12. 2014
Dát tip

Sarrah: díky, že jsi u mne byla, hvězdičky mi přidělila, kráásné předvánoční časy přeji :-))


Markel
16. 12. 2014
Dát tip

Jsem ráda, že Tě znám, i když jen takhle virtuálně :-))


Sarrah
16. 12. 2014
Dát tip
Markel, moc hezké***

Diana
16. 12. 2014
Dát tip
Mluvíš mi z duše! Já čtu povídky od Daphne du Maurier a ulizuji bechera s citrónem. Jinak souzním stoprocentně! Krásné a klidné svátky! Jsem ráda, že o sobě víme :-)))

Markel
16. 12. 2014
Dát tip

Diana: díky, že jsi u mého dílky spočinula a také na svoji dětskou lásku s láskou zavzpomínala, to, co jsme jako holky prožily, je zkrátka nezapomenutelné, viď? A tak to má být :-)), krásný předvánoční čas Ti přeju, já to moc neprožívám, myslím pečení a nákupy, čtu si v obýváku detektivku a mám zapálené 3 svíčky adventní, taky upíjím dobré červené vínko, hodně suché :-)) jupíí


Markel
16. 12. 2014
Dát tip

gabi: díky za přečtení a *, mám to před sebou jako by to bylo včera, ale co jsem včera měla k obědu, tak to musím zapřemýšlet, jo neduhy stáří :-))


Diana
16. 12. 2014
Dát tip
Tedy, zavzpomínat ty si umíš... To nemá chybu! ******* Připomnělo mi to moji první lásku. Desátník Šprojcar měl jako uhel černé oči a mně bylo teprve pět nebo šest. Mé city vlastní táta zašlapal do bláta, když se mi vysmál. Kdyby mi prý Šprojcar nenosil čokoládu, bylo by po lásce. Tak dodnes nevím... :-)

gabi
16. 12. 2014
Dát tip

:) ach, tie detské lásky...bolia rovnako, ako dospelácke a ako vidno, sú nezabudnuteľné *


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru