Chceš-li

Vydechovat kouř. Na něco čekat. Ztrácet se a zapomenout. V samotě tichu, nebo hluku. V tom se zeptáš: Na čem záleží? Je to v tom, jak ta slova vyslovíš. A letí havrani bílým nebem. Zasněná. Co už tady. Nedej zahynout. Ukaž mi místo, tak, kde se mě dotýká. Má naděje. Když všecko je trochu jinak. Tolik let bez povšimnutí. Rána bez doteku. A noci, tak domů tou černotou. Kéž by tak alespoň jedna hvězda. Unavenýma očima. Nadechnout se z té vůně tvých vlasů. Rum nemáme, tam někde, tady někde. A ještě se neznáme. A tam někde-uvnitř, docela jsem šťastní. Dneska sněžilo. Jenom nic existuje. Že je to jen dech. A den, co se prodlužuje. A prázdno, které zebe. Tak naplň mě sluncem a solí. V klobouku, zpustlou krajinou. To místo, kde jsem žil. To místo, kde jsem teď. Jak je to malicherné a osudové současně. Co mě tehdy tížilo… Kafe a cigarety. Měj se dobře, říká mi. Tady a věčně. Nahému v trní, bez tebe. Dospíváš tou bolestí. Úděl člověka pod nebem, pod hvězdami. Jsme ti, kteří milují. S křídly pochodní i mečem. Chceš-li. Pověz, odkud přichází, ta vlažná. Ta vždy neotřele nová samota. Když všecko je trochu jinak.

---