Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Poslední růže pro B.

17. 01. 2015
0
0
522
Autor
sklenář
 
Stačil ti mžik,
tak jako kobře roztáhnuvší límec a stal ses chvílí, kdy hvězdy padnou k ženským nohám.
Tehdy se všechna upejpavost stáhla do kouta tvého černého sklepa,
plného židlí, který sis z rozmaru zahříval. 
 
Večer co večer, vláčel ses po podlaze vonící pudrem a bosýma nohama. Kozlík, Bůh, duše orající svůj temný lán.
 
Časem tě slova pohltí,
dost možná, říkal sis a varoval se pohledu do zrcadla. 
 
S tekoucí Zemí pod nohama a hlavou vychýlenou z oběžnic,
říkal sis,
blízkost je zrádná jak muleta,
prostřená k pikniku pod balkónem.
 
A stejně jako na bráně štítek varující: „Pozor zlý pes“
střežil sis svůj pohled z odvrácené strany Měsíce. 

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru