Kanystr

Osoby a obsazení : Sebevrah (40let)

                                   : Smrt

 

Opona se zvedá. Objevuje se most a vedle něho keř. Na mostě sedí muž, drží se zábradlí a hledí dolů na hladinu řeky. Chystá se skočit.

Na scénu pomalu přichází druhá postava. Prodírá se křovím. Je to Smrt v šedém plášti s kápi na hlavě. Kosu přes rameno a v ruce kanystr na benzín. Vstupuje na most a přistupuje k sebevrahovi.

Sebevrah otáčí hlavu a dívá se smrti do očí. Neleká se. Je klidný.

 

Sebevrah: „Jdeš moc brzo. Ještě jsem se nerozhodnul.“

 

Smrt: (Konejšivě) „Klid, klid.

 

Smrt pozvedne kanystr výš.

 

Smrt: „Jenom jsem ti přišel nabídnout i jiné alternativy skonu. To k čemu se chystáš je nuda.“

 

Sebevrah: „To se mám jako upálit? Seš magor? (Pauza)To bolí. (Pustí se zábradlí a dá si ruce do klína.)“

 

Smrt: „Nebuď cimprlich. (mávne rukou) Vzpomeň si na Palacha. Ne, že bych souhlasil s jeho činem, ale pro lidstvo je dodnes hrdina.“

 

Sebevrah: „A není snad?“

 

Smrt: Spíš naivní blázen, ale s přesvědčením. Ber si z něho příklad.“

 

Sebevrah: „To víš, že jo. Palach bojoval za svobodu. Já za dluhy.“

 

Smrt: „A není to totéž?“

 

Sebevrah: „A čeho vlastně ten Palach docílil? Jen zarmoutil lidi, co ho měli rádi. Že prý byl počátkem revoluce. Pche. Víš co já si myslím? Že žádnej hrdina nebyl. To, že potom došlo k převratu, že Rusáci nakonec odjeli, bylo nevyhnutelný. Komunisti by lidu neustoupili, pokud by na tom sami neměli zájem.“

 

Smrt: „Hmm. (Smrt přemýšlí) To říkáš jen proto, že jsi srab. Ty nikdy nebudeš hrdina. Palach měl svoji vizi. Něčemu věřil a je úplně jedno jestli to byl čin ukvapeného kluka, nebo zda to probudilo lid k aktivitě. Nechtěl jsem si ho odnést, ale musel jsem. Stal se ikonou. Vzorem tehdejší doby a Češi potřebují hrdiny. Ne zbabělce jako ty! (Rozzlobí se) Mluvíš o zarmoucení a sám tu chceš nechat ženu a syna.

 

Sebevrah: (Odevzdaně a sebekriticky) „Ty truchlit nebudou. Uleví se jim.

 

Smrt: „Výborně. Necháš jim tady dluhy. Dům v exekuci. Leasing , který už několik měsíců neplatíš. Necháš jim tu slušný odkaz.

 

Sebevrah: „Právě.“ (Posune se blíže k okraji mostu)

 

Smrt: „Neskákej.“

 

Sebevrah: (Udiveně) „Proč? Copak ty nejseš placenej za každou mrtvou duši?“

 

Smrt: „Placenej? Vážně si myslíš, že nás platěj?“ Tak to jsi naivnější, než jsem doufal. Aspoň to s tebou bude snadnější. Víš co, tak skoč.“

 

Sebevrah: „To je nějaká finta, že jo? Ale jestli si myslíš, že se teď zvednu a neskočím, tak seš na omylu. Už jsem rozhodnutej. Je mi jasný, že když odejdu, tak se objevíš u mě doma i s tím kanystrem a já vůl to na sebe naleju. Ty potom škrtneš sirkou a já se proběhnu, jako hořící pochodeň po sídlišti. A potom? Potom budou přemýšlet za co jsem bojoval. Proč jsem udělal tento hrdinský čin. Pro svobodu? Pro novou vládu? Nebo snad ten chlapec bojoval za práva gayů a lesbiček? (sebevrah pomalu vstává) Nikoho ani ve snu nenapdne, že jsem to udělal kvůli dluhům, protože jenom úplnej magor, volí takhle blbou sebevraždu. Slyšíš. Magor. (Zvýší hlas)Takže s tím kanystrem táhni zpátky do pekel.“

 

Smrt: (stáhne si kápi a odhalí lebku) „Vypadám snad jako čert?

 

Sebevrah: „Ne.“

 

Smrt: „Tak, co bych pohledával v pekle?“

 

Sebevrah: „Vím já?“

 

Smrt: (Mávne rukou) „Říkal jsi, že už jseš rozhodnutej. Tak šup. (pokyne hlavou k zábradlí) Proč stojíš?

 

Sebevrah: „Chce se mi čůrat.“

 

Smrt: (Viditelně překvapeně) „Cože? Ty chceš teď čůrat?“

 

Sebevrah: „A co je na tom? Jdu.“ (jde ke křoví, ve kterém mizí)

 

Smrt: (vytahuje přesýpací hodiny) „Nějak ti to trvá.“ (je nervozní) „Trápí tě prostata?“ (zvolání)

 

Smrt jde ke křoví a šťouchá do něho kosou.

 

Smrt: (čelem k publiku) „Utekl. Já to věděl. Zase jeden, co na to neměl žaludek. Ale já vím jak na ně. Ještě si ho pohlídám, ale myslím, že když mu postavím kanystr před vchodový dveře, vzpomene si. (Smrt si sundává masku z hlavy. Objeví se andělská tvář s kudrnatými vlásky) „Bude spokojenej.“ (Ukáže prstem nahoru a svůj plášť nechá spadnout na zem. Objeví se andělská křídla.)

„Všichni se bojí ohně. Jen u toho Palacha jsem se přepočítal. Překvapil. Měl koule chlapec. Nebál se toho.“

 

Anděl odchází. Opona padá.

 

 

 

 

---