Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seV Paříži
Autor
Rhett
Byl jsem v Paříži a toužil vidět tu krásku
S roztaženýma nohama
Vyzývavě na mě hledící z pohlednic
Ale jaký byl můj vztek
Když před mýma očima do ní pronikaly
Tisíce nadržených Japonců
Prokouknul jsem ji
Snažila se mě udolat svou pyšnou štíhlostí
Zmást svým aristokratickým půvabem
Vždyť je to jen lehká holka
Co každému ukazuje svá holá lýtka
A některým dovolí vidět vše!
Když jsem byl malý, díval jsem se na město
Na jeho pulzující tepny
Na proudy nejpestřejších barev tekoucí ulicemi
Ze shora je pohled přímo Boží
A zdola?
Záleží, kam se díváte.
Kolik je Ti let, chlapečku?
Ptáš se mě, když se chci dotknout tvých kotníků
Tvrdá mince chrastí v kalhotách
Nebojte, jen se dotknu, neublížím
Ale to už vím, že za chvíli zcela zmizím
V ní
Co na ní všichni vidí, vždyť je tak stará
A ani galony L´Oréalu nepomůžou
K nahození moderního looku.
Přesto však mě lákají
Její stehna, boky, ňadra
Řekněte pánové, nestojí ta dáma za hřích?
Slunce vysoko nad hlavami
Pot mi stéká z čela, dusno k zalknutí
Dívám se do tvé štěrbiny
Neschopný pohybu, neschopný slova
Okouzlilas mě, očarovala
Svým nestydatým tělem
Hrdá šíje vypíná se
Nad umírajícím městem na Seině,
Stará dáma se loučí se svým mladičkým milencem