Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZima a bláto
05. 03. 2015
1
2
468
Autor
smokrew_b8ie
Jako bych čekal, že se vrátíš.
Jako bych jen čekal na tvůj návrat.
Tichá a pomalá.
V tom dešti.
V nočním mrholení lenivý čas.
Pozorovat čísla na hodinách ve studeném pokoji.
Jakými kroky se to přibližuji k tomu velikému a živému Tobě?
Už nepadám, ale stojím, i když chatrně.
Proti klidné vodní hladině.
Tak jen tak, tiše, stále stejně, naplň mě.
Měsíc nad krajinou.
A světy, které se začínají spojovat.
Čtyři oči, dva páry rukou.
V ubíhající krajině.
Ta chvíle, než se vlak rozjede.
Obrazy otočené ke zdi.
Mlčky a nahý, dotýkat se hvězd.
A papoušek na rameni.
Jsem Tebe plný a Ty mě nebudeš už nikdy opouštět.
Je mi jako bych z toho světa odcházel.
Že se mi tak vzdaluje.
Nebo jsem ten, který přichází?
Že svět je království.
A nohy mi obmotává veliký a zelený had.
Co ve mě ještě nevyhaslo?
Se stínem na čele.
A je tu ještě něco, o čem nevím co to je.
Že všecko je v pořádku, já, který proplouvám, který přicházím.
O tom, jak jsme se mýlili.
Tak nedělej už chyby.
Odezírám ze rtů, mluvím s mrtvými.
Když budou už čtyři ráno.
Zima a bláto.
Tam, kde se stoly kývou a hudba řve.
Tam někde, tady někde.
A z ničeho nic přichází svítání.
A všecko to znova začíná, tam, kde skončilo.
2 názory
Možná jsi chtěl sdělit svou zkušenost... ale mě se to nijak netkne a nedotýká. Asi v tom shledávám málo universality. Asi v tom shledávám. Asi mi moje vlastní vidění připadá zábavnější než to tebou popsané. Nezávidím ti, jak to rád závidím svým oblíbeným autorům jejich svět.