Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNávraty
08. 03. 2002
2
0
2029
Autor
JARUB
Kolik známých míst člověk v paměti má
a chvíle s nimi svázané.
Jak je procházím, tak se rozpomínám
na věci dávno smazané.
Mlčící kámen v prašné cestě,
jak by se pamětí mou stal.
Snad každý keřík na tom místě
dnes, jako tehdy, stejně stál.
Odjinud sem dnes přicházím,
jakoby uplynulo století.
Staré vzpomínky nacházím,
co staly se času obětí.
Jak sudička by tomu chtěla,
až sem nechala mě vésti,
že jsem tu tenkrát zapomněla
malý klíček k svému dětství.
Tak bosou nohou mažu stopy činu
a trhám čtyřlístky zas na trati.
Odpouštím jednu zaprášenou vinu
a stýská se mi po tom, co se nevrátí.
"Tak bosou nohou mažu stopy činu
a trhám čtyřlístky zas na trati.
Odpouštím jednu zaprášenou vinu
a stýská se mi po tom, co se nevrátí."
Celá je krásná, ale tohle mi přímo trhá srdce, protože čtyřlístky na trati jsem taky míval...a možná ještě, že i mám...
TIP...a díky!
Ty rýmy jsou tedy dost kostrbaté, ale opět oceňuji tu snahu se vypsat ze svých pocitů.