Přikázání desáté: Vše vyfoť

Desáté přikázání je vepsáno do systému každého mobilního telefonu: Vše vyfoť. Fotografie je důkazem o tom, že současný kosmopolita ještě žije, ještě je tady a chápe se světa. Důkaz je třeba předložit veřejnosti, a tak bezprostředně poté, co je fotografie pořízena, je vyslána na oběžnou dráhu sociálními sítěmi.

Přikázání „Vše vyfoť“ je instrumentálním prvkem všech ostatních přikázání, neboť nese zprávu o tom, že ta byla naplněna. A tak víme, kdo byl a kdy na kokosových ostrovech, kdo v neděli připravoval s přáteli v hypotečním bytě sushi, kdo si pořídil nový německý vůz a nakonec z toho všeho můžeme dovodit to, že sice ztratil řeč, ale je on-line.

Od doby, kdy se fotoaparát stal součástí i toho nejběžnějšího telefonu, lze u lidí pozorovat nutkavou potřebu vše fotograficky zaznamenat. Kdo nehledí na okolní svět skrze hledí přístroje, stává se člověkem minulosti. Je mu to snad všechno jedno? ptají se možná v duchu (nad)uživatelé techniky, a namísto odpovědi stisknou spoušť. 

K pořizování otisků reality, k nimž, jak poznamenal Baudrillard, nelze nic přidat, patří dva další fenomény: musí toho být moc a musí se to sdílet. „To je úpně nomání, Úďo,“ řekl by jistě ošetřující lékař kosmopolitovi, který si z dovolené přiveze dva tisíce snímků. Má je totiž na kartičce menší než nehet, hehe. A stejně tak je nezbytné se o své zážitky, objevy, výtvory a vůbec vidiny podělit s ostatními. Již nelze zvát přátele do bytu a promítat snímky v zešeřelé místnosti na zeď, neboť by jejich promítání trvalo několik let. Chytří lidé zbudovali kanál, kterým lze v horizontu minut odeslat tisíce snímků po celé planetě. 

Kdo by se ptal po tématu, musí se opravit, příkaz totiž nedává pochybovat: vyfoť vše, nic nesmí uniknout. Je ovšem několik privilegovaných témat, nelze je pominout. Jsou jimi vlastní tváře a u dívek a žen i celé postavy; jsou jimi kuchařská díla, ať už vlastní či nevlastní; jsou jimi také pláže. Příliš se toho o tom nenamluví, ale jsou jimi i genitálie, byť úložiště těchto homemade fotografií bývají přísně oddělena klíčem vstupní otázky „18+?“.

Vstoupili jsme do éry neustávajícího záznamu. Svět se nekonečně množí, každý okamžik lze prožít nesčetněkrát znova. Mluvil právě o tomhle filosof Nietzsche, když tajemně meditoval nad „věčným návratem téhož“?