Cesta na Mars

Bydlel v Libeři a měl svolení parkovat "svůj" vůz doma, na oplátku musel vyrazit, když se v okolí něco semlelo.

V Kunraticích žila matka se synkem kterého si "na revers" vyzvedla z Bohnické léčebny. Syn utekl z bytu, běhal po zahradách, otevíral králíkárny, kurníky a pustošil zahrádky. Jako první jej zachytila hlídka VB na motocyklu. Po kratším pronásledování přelezl chlapec jeden plot, na obrovského hafana zavolal "Rozum!" a už propouštěl z vězení ušatce! Pes strčil ocas mezi nohy a zalezl do boudy. Příslušník odstavil motocykl, přelezl plot, zavolal "Rozum!" a v tu chvíli byl bez uniformy. Chundelatá bestie mu nechala jen červené trenýrky, nátělník a čepici. 

Můj kolega dorazil ve chvíli, kdy dvojice individuí seděla na motocyklu, jedno z nich mělo policejní čepici, otočenou kšiltem dozadu a s pusou dožluta jedlo pampelišky. Až chvíli nato z jazykového projevu vyšlo najevo, kdo je vlastně blázen. Příslušník VB odlákal chlapce k Jawě pod záminkou cesty na Mars a chlapec byl z nabídky natolik dojat, že mu natrhal "ta žlutá sluníčka", a krmil ho jimi, aby se "ten hodný pán" před cestou posilnil.

Korunu všemu nasadil lékař na příjmu v Bohnicích větou: "Tak mi je tu nechte."