Jaro se šeří

 

 Na prsou se vyhřívá

tohle těžko smyje

snít si může o hřívách

svléká kůži

zmije

Dusi mambí, krajtí, zmijí, hroznýsí a nebo kobrí, pocit stestí zcela míjí, helfnete jim, lidé dobrí, at maj lepsí renomé, bud to vyjde, nebo ne...

 

 Právě, had a nebo žena

jsou ti, které viní

čert jim pak byl dlužen

toho, kdo jen stále sténá

jak jsou strašní jiní

Praprvního muže...

Slepýš je elegance, nevinnost ještě k tomu, proč z něho dělám štvance, a mám ho za pohromu? Když ďábel zrádnou větu zasyčel tehdy v ráji tu stal se v cuku-letu had tím, kým pohrdají. A jejich hladká těla, lesklá a protažená, symbolem zla jsou celá - pro mnohé ještě žena.

 

 Že nemám smysl pro humor?

Ptala se anakonda

Všude jsem jako hrozný tvor

ještě tak s tváří Bonda

 

 Každý, kdo šťourá do hadů

měl by si uvědomit

kde kořen dlí všech dohadů

pověry třeba zlomit

 

 Jsme také symbol léčení

svlékáme zkrátka kůži

V knihách jsme zcela svlečeni

v knihách nám hodně dluží...

 

 

Vždy znovu lidé naletí hadovi na jeho triky: klanět se zlatému teleti, vysílat cukrbliky tomu, kdo vládne mocí, slávou. Hlavně však nemyslet vlastní hlavou… Jak jen si radost zachovat Je tady dobrá rada? Ne příliš vážně sebe brát Tak potřít na hlavu hada! Had totiž, jako žádný tvor alergický je na humor!

Zpusobeno plazem, ze vzdy není jupííí a lidé shnilé kazem mají nejen chrupy?

 

 K soudu dostala se jednou

stížnost pana hada

Připlazil se, slyšel: Sednout

tohle mozek žádá

"Vy si tedy stěžujete

ctěný pane hade

ve věci, hmmm, mnohaleté

Kdo vám pověst krade?

Cítíte se ukřivděný

zloba ve Vás zraje

Za hřích můžete prý ženy

za vyhnání z ráje"

 

 Had se zvedl, trochu syčel

přesto bylo slyšet

"Co se těch lží o mně týče

šlo spíš o slepýše

Nikoho jsem nenaváděl

to mě svedla Eva

obtočit si na parádě

tančili jak střeva

Začněme spíš od Adama

nevinně se tváří

on chtěl babu

pánbů s náma

ať se jim jen daří

Já však, soude, se jen plazil

nejsem žádná stvůra

Pověst mi to, soude, kazí

noční je to můra"

 

 Soud se radil a pak sdělil

vznešeně a hrdě

(výrok vyšel na neděli):

Zkuste na to prdět

 

Za všechno asi může strom poznání a had, že vedeme si hůře, že máme reparát z lásky a z pochopení a hlavně z tolerance! Proto nám také není do zpěvu ani tance...