Drama look

Unavená holka. V tramvaji unavená holka. Hlava jí klouže po skle a náš vůz klouže barrandovským mostem k Zlíchovu. Vyzvedne si tam tu Šípkovou Růženku někdo? A – zmohla ji páteční noc, nebo ji uspal pohyb supermoderní tramvaje, co připomíná plavbu po vlnách? Mořem ulic a kolejí plujeme vstříc sobotnímu poledni, my trosečníci pustého velkoměsta.

Pán slunce. Nedaleko smíchovského nádraží otevřené dveře. Správce solária, pán slunce láká k horké koupeli v ostrém světle. A nahá žena už pokládá své tělo na soustavu zářivek a ztěžka dýchá, jak svatý Vavřinec opékaný zaživa na roštu odchází do nebe. Do toho samého? 

Drama look. Řeka se rozhodla vzít na sebe dramatický vzhled, jako když se ta unavená holka z tramvaje včera večer rozhodla pro řasenku drama look. Vítr čeří hladinu a cloumá s racky, milence v laminátových skořápkách to žene do záhuby a Ginger a Fred přidali do kroku.

Antikvariát. Mračna nesou aprílové chmury, jen otužilci se vydali vstříc pochůzkám. I antikvariát u Máje hlásí čtenářskou nouzi, pokladnímu už prokřehly ruce, jak v nich nemůže šustit bankovkami. Beru z regálu sborník přednášek o Milanu Kunderovi, přednesených v roce 2010 ve Valdštejsnkém paláci. A do zkřehlé ruky pokladního vkládám chladné mince, podobně potměšilý vzkaz jako ten českým čtenářům od Milana z Paříže. 

Kubističtí jedlíci. Od antikvariátu se k bezmasé jídelně jde Vítěznou pasáží: zde zvítězil konzum. Lidé se ohlížejí po novém telefonu nebo elektronické vidličce, a když dostanou chuť, nechají si u pultu nabrat do kelímku kousky tropického ovoce. Dívka v zástěře radí vyzkoušet novou kombinaci ananasu s jahodami. Ovocelační kývají hlavami, jako že ano, že to zní dobře. A zanedlouho už jejich tváře nabírají hrany. Kubističtí jedlíci.

Trudná pravda. Jenže ve Vítězné pasáži nenarážíme jen na uměleckou pravdu. Můžeme tu narazit na trudnou pravdu světa: zatímco tady se lidé v sobotu dopoledne starají, jakou zvolit kombinaci čerstvého ovoce, v méně šťastných krajích se lidé starají nad tím, jak nezemřít hladem. Že je to už klišé? Řekněte to těm, kteří nikdy za život neochutnají ani kousek tropického ovoce. 

Flašinetář. Pod radniční věží na náměstí Padlých hlav otáčí kličkou flašinetu starý muž. Mečivým hlasem zpravuje okolí o morytátech a legendách tohoto města. Kolem kotníku má rolničky, to když potřebuje podpořit svědectví hrdinů svých písní: dupne si. Ale ono to šaškovsky zacinká, takže se tím otázka po pravosti příběhu spíše znejasní. Ten starý flašinetář, jak ten umí posluchače znejistit..

Ochutnávka ulice. Může být? Jako se otevírá láhev vína před hostem a nabízí k prověření, otevírá se před chodcem ulice. Panská, může být? Chodec nahlédne do ústí, natáhne specifický pach místa, chvíli přemýšlí a pak si řekne: Ano, může být.