intuitivní psaní

... tak tohle vzniklo, kdy jsem nechala ruce volně psát a nepřemýšlela jsem nad tím :o)

lodě

 

plujem v moři nekonečném

je to ten svět uzamčených emocí

na který jsme dosud nedosáhli

 

plujem tiše, s otázkou na rtech

hoj, moře, zjev mi břeh

má loď se kymácí

 

některá nebe nemají hvězdy

a je pak těžké najít směr

 

jiní se zmítají ve vlnách

a bouřích

prosíce o klid a ticho

 

moře ohlušuje

a někdy je naschvál klidné

to když stojíme na mrtvém bodě

 

proto si přejme mírný vítr

do plachet a jasnou večerní oblohu

 

 

 

 

hra života

 

sbírám rosu do bandasky

rána jsou ještě chladná

a tak rosy je všude přehršel

 

nosím prstýnek z tvých vlasů

proti slunci se nádherně třpytí

 

nejkrásnější perly

nosívají smutné dívky

 

osud nám rozehrál hru

a je jen na nás

kolik figurek nasadíme

do jednoho života

 

 

 

 

vojáci

 

stále proti něčemu bojujem

praktičtější je jít ale

s proudem

 

my vojáci v plné zbroji

tolik tržných ran

co se nezahojí

 

já své zbraně složila jsem

oblečení svlékla

poslouchaje anděly

nechala k sobě věci přicházet

 

teprve pak mi bylo na čelo napsáno

voják povýšen!

 

 

 

 

 

---