Smyslně, nesmyslně

Namaloval lásku svými pastely

a každý z nich stál v jiné krajině

slunce bylo někde uprostřed

mám strach

že místo vína co popíjím

piji stále jed

a tím...

tím se zabíjím ?

***

Láska

vždyť ani malovat neumí

a já jen

měla jsem starost o barvy

tou lehce modrou

podbarvi zátiší

a co on....?

jako vždy

neslyší

***

Vzala jsem pastely

a čmárala po lásce

jen slunce jsem se nedotkla

někde uprostřed čekalo na lásku

zda-li se nedotkne

jen jednoho paprsku ?

***

Málo jich nakreslil

žlutá mu chyběla

a proč jsem nechtěla

mu koupit pastely ?

jenom jsem čmárala

co ruce nechtěly jen místo uprostřed

co tluče tišeji....

tak jako kladívka klavíru se chvějí

jako mé brnkání

co nikdo neslyší

***

Ach

tolik hluché jsou

krajiny bez světla

bez vůně

 bez hlasu

ztrácí se bezbarvě

nevím kam...

do pekla ?