Werther ze země vycházejícího slunce

Werther ze země vycházejícího slunce

Mladík v japonském tričku hledí do komiksu. Vtažen světem obrázků sní. V rukách meč, chystá se svést svůj boj o princeznu. Jeho výraz je značně neklidný, je znát, že mu o maličkou Yoshiko jde. Jenže není to jen tak.. Vagónem projíždí barman a čtenář objednává saké. Schyluje se k poslednímu soudu? Už zapisuje haiku a ve světle se blýskla čepel. Ten snivec, ten japonský Werther. 

Vůně žlutých sodovek

Za Přerovem na krajinu už padl večer. Bez tmy, jak už zkraje léta bývá, a beze snů. Anebo přesto jeden: Ten večer byl jak z jiných časů. Voněl žlutou sodovkou, co je po ní žízeň, a ovocem z okrajů silnic. Taky povinností být doma k večeři. A byl ušpiněný, a něco jako čisté ruce mělo jen jeden význam; jeden, a přesto byl každý takový večer významy přetížený. A za obyčejným křovím číhal celý svět. Tak jako za Přerovem nostalgie.

Ohněm a rosou

Z věží ve Svinově už stoupal dým jen líně, jako z velmi pozdního ohniště. Jako by končil večer u řeky, lidé opouštěli své špalky a klády a kradli se ke stanům. Za chvíli tam zůstane jen dvojice těch, na které vyšla noční hlídka a oni budou ještě hodinu koukat do uhlíků, než je vystřídá jiná dvojice kamarádů. Strážní z noční směny svinovské elektrárny možná byli vodáci a v tom líném kouři rozeznávají obdobný příběh. Je cítit ohněm a rosou. 

Nepředvídatelné cesty podmáslí

Každý nemůže jako Armstrong zapíchnout do Měsíce americkou vlajku. A tak alespoň do zoraného pole zapíchne tyč s hadrem. Možná má na nohách dřeváky, co připomínají kosmonautské láptě, a večer si doma dá žejdlík podmáslí. A ono poteče vzduchem, jako když na jaře taje sníh. Jestli poteče vzhůru nohama, to s jistotou tvrdit nemůžeme. Ale svobodní od závazku americké vlajky a dějinného okamžiku si to fantaskní tvrzení snad můžeme dovolit. 

2015: Drážní odysea

Obrazovky laptopů odrážejí tváře cizích lidí, 2015. Drážní odysea. Plavbu od jedné hvězdy ke druhé si cestující krátí digitálním programem. Svět za okny souboj se svou virtuální kopií prohrál. Sebevětší banalita v superostrých barvách, doplněná čtyřrozměrným zvukem, poutá jak komplice zločin. HAL byl znovuzrozen. A chechtá se, strašlivě se chechtá.