Prašné popolední

Prašné popolední

V popoledním slunci, jež padlo na Holešovice, se lesknou tváře lidí tak, až vydávají vlastní zář. Září jako kameny křídových skal a občas se z nich vydrolí něco jako úsměv. Ale je to jen prach, ukáže se, těžko postřehnutelný v už tak prašném prostředí. A v prach se rychle obrací.

Mandarinky

Usrkává šťávu z mandarinek a poslouchá zvuky telefonu obtočeného plaveckými brýlemi. Boubelaté děvčátko na nástupišti metra Muzeum. Bude chodit tak do deváté třídy, ale více než spolužáci ji potáhne chuť mandarinek. Sladké brčko se chvěje uvnitř těch zvlhlých úst jako náhražka dosud neznámého hříchu. Tenhle vůz ještě nejel.

Prsa na provázku

Na I.P.Pavlova přistoupila poďobaná dívka. Z hlubokého výstřihu se jí klenula prsa. Jejich pleť byla, na rozdíl od tváře, čistá a panensky bílá. Všimla si, jak ji pozoruji, vzala okraje svetříku a zakryla si výstřih z obou stran. Stáhla látku s vypočítanou přesností, takže to vypadalo, jako když se na divadle zatahuje opona. Loutky mizí, děti nepřestávají tleskat. Platí pravidlo krátkého obnovení scény, když potlesk trvá. Měl jsem v tom voze tleskat?

Láska, limonáda a smrt

Na stanici Vyšehrad otevřeli nové bistro. Milenci tak nemusejí žíznit, jejich potřeba bude ukojena studenou limonádou. Hned potom, co se za nimi uzavře výhled do nuselského údolí; ten samý, který je sebevrahům poslední pohlednicí života, doručenou nekompromisně a tvrdě. Na tomhle místě se scházívá láska, limonáda a smrt.

Před Výtoní

Nahota v tramvaji má jméno: stehna. Obnažená jak krajina časně zrána, zdali tam někde vprostřed taky skrývá rosu? Nevíme. A nezbude než u dohadů, na Výtoni jsou pryč. Vezme je země, vzduch, no a potom amen.

Touha Loly

Lola běžela o život, ulicemi Berlína, stříbrným plátnem a pak všemi těmi letními festivaly. To holka z podolského nábřeží se asi nejmenuje Lola, ale taky běží o život. Tedy, rusky je život břicho. Tahle holka běží o břicho. Na rozdíl od Loly její touha je ho nemít. 

Dívka z botelu Ráček

Bývá smutná ta dívka z botelu Ráček. Ponejvíce tehdy, když fantómové, co bankovkou, kterou měli odevzdat u vchodu, nakonec ani nezamávají, nebo když rozvodněná Vltava pokazí hodinovým párům milování. To se pak z dívky stává Slzička. Tam v botelu Ráček.