S T Í N E K ...

ve vůni posečené trávy

zahalenu do mušelínu

v zorničkách    tvou touhu čtu

na loži květů bez kořenů

bariéra odletěla

na křídlech žluťásků

 

 koutky úst jsou smavé

tváře  značí  růžovou

lákavější než-li  nahý

stínek pod hedvábím

 

je čas          na lásku

 

směr očí klouzá dolů

nehybným vzduchem k laguně

tichý   zvuk

jako když hrají housle

sílí        vře

z  hltavého vrcholu

vysává  slastný vzdech

 

pak z dálky      volá  zpět

milující dech

---