a co potom...

prázdná čajovna, jenom štamgasti, a kromě obrázků... vzniklo i těchhle pár řádků :)....

hladina

 

čeřím hladinu

svých oploštělých citů

a máčím štětec

svého portrétu

 

zas ty divné oči

 

je to o času

který nikdy neexistoval

chvíle se také neptá

jestli je

 

pořád a stále

každým rokem přibývá

perla na mém náhrdelníku

 

 

nechám se zapršet

 

a co potom

až zůstanu stát veprostřed..

nechám se zapršet

svými vzpomínkami

 

lidé mi říkají

žít se má, a co potom

 

ráno – zrcadlo mlčí

půlnoční výlet

víno – kolik lidí roztancovalo?...

 

(stále smutná uvnitř)

 

 

 

závorková

 

v pohledech

mlhavých očí

(připadám si ztracená)

 

na dlani motýl

sním?

(včerejšek je pryč)

 

kam zavedou mi

dlaně cizích

(při hře na slepou bábu)

 

další úsvit

v barvách netopýřích snů

(utápím se v tichu)

 

 

 

čaj

 

každý nápad

- vylouhuju jako

pytlík s čajem

 

- co dělat se sypaným

 

uháním městem

uháním na autobus

něco visí ve vzduchu

stále louhuju dnešní den

- zdá se být trochu hořký...

 

 

 

 

 

---