Hříchy pro cestujícího tramvají

Kolotavé místo. Vodičkovou jde mladý Angličan. V ústech má sotva tři zuby, ale hýří náladou. Prší, Japonci stojí v zákrytu, chtějí zůstat sushi. A zdá se, jako by se přeli. Jenže oni vždycky mluví tak, jako by se přeli. Zdání pře je v jejich řeči zaklesnuto jako obří těla zápasníků sumo. Kuřákům kapky zháší cigarety, ani není třeba nařízení z Bruselu – stačí poručit větru, dešti. A tak vzduchem nejde kouř, jen mokrý tabák. I když už je dávno pryč, Angličan tu v tom kolotavém ústí do Václavského náměstí zanechal stopu dobré nálady. Má nepravidelný tvar a leccos v ní chybí. Ale to nevadí.

Muž č. 1. Na Náměstí míru tam v bufetu na rohu podaruje nudli svému kníru. Muž č. 1, o něm zpívá Marie R. z loďky na Seině a kdoví která o něm ještě pěje. Ten lačný knírač už se nad polévkou dobře směje. 

Noční rádio. S písní v nočním rádiu se člověk může vydat až do New Yorku. Svět je malý. Z pokoje je náhle kajuta zaoceánské lodi, pouliční lampy světla majáků a kdo se před spaním živí vínem, má to i s vlnobitím.

O dvou stranách světa. Objevit na nočním nebi další planetu, to není jako pomlsávat jahodovou pěnu. Na půlnoční straně už učení muži zatočili s okuláry a berou ze spánku k věčné slávě svých jmen. Na straně opačné se zaposlouchali do šumění vln a chladných sektů, svá jména nechali rozpustit v soli a horkém vzduchu. 

Hříchy pro cestujícího tramvají. Teologická: Tady se scházejí učenci, aby disputovali o důkazu božím. A on je, vždy ráno, když jde údolím opar, a pak večer, když horizont berou červánky. Dubočepy: Tady se z dubů dobývá šťáva. Tu pak pijí dospělí, aby našli sílu ke sledování tisícího dílu seriálu Ulice. Mlíkov: Tady se ženy nestydí za tíhu svých prsou. Z těch pijí děti, pro správný vývoj kostí, a muži pro nalezení klidu v tomto nemilosrdném světě: nalézají milost teplého těla a v něm srdce. Kostivar: Tady se vždy vařily kosti, když už byly dostatečně nasycené kostíkem z mléka. Smíchovské náblatí: tady teklo z řeky bláto, tak na ně položili koleje. Nic lepšího je nenapadlo. Občas se na tom nejistém podloží rozjíždějí, tak jako lidé s lístečky v dlaních. Vrněnka: Tady když se kočky opijí, vrní. A že tu hospod a domů s červenými lampami není málo. Na Snížecí padá sníh i v létě, má vůni chmele a kdekdo se po něm chová jako tele. Stop! sejme Dušan K. brýle z tváře: A nyní již máte, milí diváci, dostatek indicií určit, kudy projíždím.   

Všechno takové domácké. Otevře Svět motorů, zapálí si cigaretu. Dlouze se zdívá na svou ženu Květu. Zamíchá turka a ten ho pak spálí na jazyku, přitom napočítá další díru v triku. Domácím. Vše je tady v té zemi takové domácí. I limonády, po nichž člověk získá páru, nabízejí je tady i v kavárnách na bulváru.