Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJak jsi se změnil ve vegetaci
31. 08. 2015
6
3
745
Autor
orinoko.a
Vzpomínáš
Někde na konci
Té dlouhé nesmyslné chůze.
S neupřímnou nevinností:
Tma roztřístěná do tvých klíčních kostí
Tak trapně zaklíněný měsíc
V mezeře tvojí siluety
A tvoje ruce prorůstajíc trním
A tvoje krajina plynule přecházejíc v tebe
- zrní
Až už ji vůbec nedokážu přijmout
Anebo – aspoň reflektovat –
promiň
že
vybavím si obraz
ty souvisle vedle mě se lineš jako čára a všude kolem změť nesouvislých slov a pomalu se zvedající vítr: pára
co stoupá od úst
a odplyne jako my až někam do pozadí
to ticho, co tě nešetrně hladí
po rukách a pak po zátylku
a každý někde jinde ztracen, chvilku
ten neklid co tě tříštil
do úlomků
co narušoval
souvislosti
a večer
jsme zůstali tak nemohoucně prostí
A všichni ptáci ze sousedních střech
Umlkli jako na znamení
A přestali se pohybovat
Jako by náhle došla všechna slova
A
Tohle –
Samo se v sobě obracející město
Zůstalo nehybné
Jak voda
- přes to
ulpívám pořád v divných
kruzích
pomoz mi ven
než zachrání mě druzí.