Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seUmění kontra hysterie: Teror ve jménu víry (komiks)
Autor
experimentátor
11. září 2015 vyšel v češtině (zatím) poslední komiks slavného autora Franka Millera, který vytvořil českým fanouškům dobře známé a díky zfilmování nesmírně komerčně úspěšné tituly 300 a Sin City (Dark Horse Comics), ale je podepsán také pod mnoha oceňovanými příběhy Batmana (DC Comics), Daredevila (Marvel Comics) a dalších komiksových hrdinů. Symbolické datum českého vydání Teroru ve jménu víry (Holy Terror) mělo ještě posílit emoce, které komiks začal vyvolávat ještě před svým vznikem.
Zatímco první odstavec v nějaké podobě obsahují snad všechny upoutávky, recenze a názory na Millerův komiks, dál už jejich autoři sahají k silným a často zcela bezobsažným slovům - kontroverzní, propagandistický, islamofobní, prostoduchý, profašistický a tak dále. Teror ve jménu víry je však příliš dobrý komiks na podobná zjednodušení. Ale pěkně popořadě.
Řekni mi, v co věříš...
Miller začal svůj komiks tvořit pro postavu Batmana (Holly Teror, Batman!) a dnes nám může být po pravdě jedno, zda se více nedohodl autor s DC - respektive skotským autorem Grantem Morrisonem - nebo oni s ním. Do komiksu se však díky batmanovskému základu dostala sexy kočičí zlodějka Natálie Stacková doprovázející hlavního hrdinu Správkaře (Fixer). Ačkoliv byl Miller opakovaně nařčen, že jeho tvorbou prostupuje misogynie, tak hlavní ženská postava dostává v boji proti džihádistům minimálně stejně prostoru jako hlavní hrdina.
Správkař - naštěstí pro Empire City (New York) - rozhodně nevyznává stejné metody jako Batman. Z komiksu tak odpadá klasická nelogičnost, kdy Batman tradičně „nezabíjí" nepřátele střelnými zbraněmi, přičemž vesele střílí z raketometů svého batmobilu; ale především zde řádově lépe funguje dynamika mezi ústřední dvojicí - stává se uvěřitelnou. Samotný příběh představuje klasický komiksový boj proti zlu, které zde reprezentuje Al-Kaída a její džihádisti. A právě zde se Miller (údajně) pustil na tenký led.
Po vizuální stránce představuje Teror ve jménu víry jednoznačný vrchol dosavadní autorovy tvroby a osobitého stylu často popisovaného jako noir art, neboť dominantní černou a bílou doplňuje jen několik jinak barevných objektů/symbolů. Fanoušky naučené komiksem 300 a zejména Sin City tak už na prvních stranách čeká bez přehánění dokonalý vizuální zážitek. Pro nové čtenáře však zejména první třetina může být trochu složitější na orientaci. Zkušenému vypravěčskému stylu, jistému střídání stylů včetně karikatur a důmyslnému využití ostatních barev zejména pro zdůraznění symbolů nelze nic vytknout.
...a já tě pošlu někam!
Postavy si s jemností jazyka tradičně příliš starostí nedělají, což vyniká jak v úsporných dialozích, tak v monolozích hlavních postav. Vtipy a hlášky zůstávají s ohledem na téma dávkovány střídmě, ale trefují se přímo. Nekorektní? Jistě, ale především skvělý humor. Vyčítání stereotypů zrovna v komiksech založených na zkratkovitém vyjadřování působí nepatřičně a naznačuje, že jde spíše o další zástupný důvod kritiky.
Teror ve jménu víry je totiž řemeslně dokonalý komiks, kterým se otevřeně konzervativní autor vyrovnává s osobním šokem z 11. září. Jedinou „chybou" tak zůstává drzost, že si Miller místo fiktivních postav dovolil jako nepřátele ve svém komiksu postavit Al-Kaídu, islámský terorismus a ve vedlejších rolích zkorumpované a zbabělé politiky. Kdyby se - jako ve většině děl - jednalo o spiknutí bílých heterosexuálních mužů usilujících o světovládu, tak by autor pravděpodobně nečelil ani zlomku současných útoků.
Frank Miller sám svůj komiks označuje jako propagandu, protože pro něj přirozenou formou vyjadřuje osobní přesvědčení, že běžné starosti v našem dost nedokonalém světě jdou tváří v tvář džihádu, který představuje absolutní zlo, stranou. Rozhodně však nejde ani o tupou agitku, ani podporu fašistických hodnot, jak bylo vytýkáno jeho komiksové sérii 300. O nebezpečí fanatismu a džihádu jako takového, byť v obecné rovině, ostatně pojednává také celá série Duny a její vydávání se obchází bez rozvášněných protestů levicových moralistů.
Navzdory obviněním z islamofobie - kniha začíná súrou z Koránu - se Miller stejně jako jeho hrdina Správkař obejde bez nevinných obětí a ideologické cenzury. Pokud vám jako hrdina nevadí bílý heterosexuál bojující proti teroristům, tak je české vydání Teroru ve jménu víry komiksovou událostí roku.