Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Kdesi v Kunduzu

05. 10. 2015

1256

Autor

Muamarek

Plameny stráví zbytek humanity
z prázdných slov zazní výkřik: nikdy více
lhostejné zprávy
výsměch nepokrytý
krvavé lázni
patří souřadnice

Pacient hlásí mraky na peřině
když bouře běsní, a mor nemá séra
Utichly hlasy, náhle, ve vteřině
jenom psi z vesnic
vyjí z pološera

Bude se říkat, která fotka změní
svět, jenž si zvyká na své pomatení?
Krev zvolna stéká
kape na blůzu

Bez hranic léčí hrůzostrašné dění
Bomby svou péči
vysoko si cení
kdesi v Kunduzu

16 názorů

Muamarek

07. 10. 2015

Dát tip

Dík oběma za zastavení,

pěkný den :-))

Marek

aleš-novák

07. 10. 2015

Dát tip

no jo... inter arma silent musae...

Antoncek

06. 10. 2015

Dát tip

Ze všeho kolem předmětného textu - a Markovi dík za inspiraci - nejvíc oceňuji poslední R.L-ho verš: "v plemenech se i slova blbě hnětou".

Což samozřejmě vypovídá o mém čtení (a jen se opakuji): o takových průserech se nedá básnit klasicky. Konzervativně. Ať už ve smyslu bolševiků nebo národovců (jek starých, tak nových)....

A já osobně nevím, zda se o tom dá básnit tak vůbec. Raději dám přednost vysoce básnocké nejistotě (jak říkali kolegové - bezradnosti) postmoderních textů typu "ztratil jsem kus hlavy"....