rozčeřená

 

 

 

 

---

 

stékáš

po okapech

mého těla

když prostor

zůstal roztrhán

povely

 

srnčí kvarteto

ani přátelství krabů

dnes mě nespasí

 

květy slunce

ještě nedonošené

zůstávají se mnou

zakuté

do vzlykání taveného kovu

 

ne kamenné nebe

ale město se vzpíná

ve vichřici

odhazuje balkony

    náhle

nastalo nekonečné ticho

padající suti

rozpadlých rodin

 

 

---

 

 

inkvizice

popelavých květů realismu

slepý dům

    šedá beznaděj

      žlutý smutek

slaným strachem

svíjí se očnice nářku

když marně

snažíš se rozbít

smysl klenotu

uvnitř mě

 

 

---

 

pod nohama

horká rtuť

půlnočního dětského pláče

ten nejsilnější cit

    osamělost

 

musím ukrýt

netopýra v mraveništi

a utéct

ohlédnu-li se, oslepnu

uslyším-li ho, ohluchnu

 

mlčení země bolí

sovy dnes neodnášejí

lidskou bolest

a pávi s hořícími ohony

ztrácejí se v jezerech

kde tone víra

 

 

---

 

poslední

smutná láska

ostré kameny Golgoty

co když Ježíše

sežrali draví ptáci

a cesty do pekla

nejsou dlážděny kameny

ale řvoucími

lidskými ústy

 

 

---

 

noc mění svět

naše životy

návěje a ulpívání

vzduch lomený

do oblouku

tma lne ke sklu

 

korkovníkům

krvácejí

oloupané hřbety

horkost našich těl

roznášejí mravenci

a my pod mandloněmi

ulepeni marcipánem

v laskání

na dosah peklu

 

 

---

 

mé tělo

odvržené v příboji

prostěradel

tisíckrát

vyharpunované

 

vedle v pokoji

slavík vříská

v hrdle velké kočky

 

slíbej slanou vinu

mého klínu

ať nezůstanu trosečnicí

přibitou na hruď půlnoci

dvakrát příčně lesklou

 

 

---

 

dívám se

jak v posledním západu

hýří staré Slunce

a obloha černá

semenem havranů

 

na obzoru

roztřesená krev Minotaura

ze které sestupují

démoni

 

slyším

pobodanou píseň

vtepanou

do mrknutí oka blesků

 

v mých dlaních

nedomřelá myrta

znásilněné labutě

 

 

---

 

jsou rána

kdy v trní

bezútěšně vrní

kolovraty šílenství

a vlhká prokletí

každé z nás

lesknou se

jak ostružinové

zrcadlo

 

 

---

 

 

orosená

soví hlava

uprostřed

stříbropěnných

oparů klínů

přemýšlí

co nás

ve smrtelném stisku

pohlaví

napadlo

 

 

---

 

uprostřed

sadového šílenství jara

vymývaný

záznam z břitvy

tuhý stesk

na dně chvění

a mé oči

ležící severním směrem

ovroubily smutné řas

 

 

---

 

 

soumrak sevřel temnotu

v hnízdech

která hoří

aby vykvetla tepleji

schovávají se

klisny s krvácejícími stehny

jako menstruující andělé

a hyeny sodomie

ve své něžnosti

zanechávají

v polibcích na těle

krvavé pečetě

 

 

---

 

 

žluvy zobou

zrnka granátového jablka

z mého hrdla

a dřeň

otcovy dlaně

krmí mě

z ukřižovaného beránka

brzlíkem Jezulátka

 

 

---

 

z nebe na zem

kolmé noty

zlomeným křídlem

operuje rybu

ledňáček

zinková deska světla

pálí mé oči

napij se – štičí mlíčí

bezhlavě vystříknuté

z oka jednorožce

 

 

---

 

 

matka

jen zatím

nepohřbená láska

vzývá kosé světlo

ve kterém

hárající feny

lížou krví zacuchaná pohlaví

 

 

---

 

rosou utančené ticho

a mé srdce vedou blesky

na horu

o půlnoci vysvlečenou

 

příliš dlouho

louhovaná horečkami

rtuťový čas

odleptaný výkřikem krku

 

zabila jsem snění

v kymácející se

pupeční šňůře

ze zrcadel

 

 

---

 

zrána

zdají se Tvé oči

víc odmítavé

jen popel

zanáší prosebný

pohled kata

 

uhlí

samá krev

a vlasy

rozcuchané

vichrem rozchodů

házejí do jezera

stáda zbloudilých sobů

 

 

---

 

vkládáš mi do úst

svou láskyplnou

eucharistii

 

stromy tkají

první poupata

a mně

vybledly oči

odlouply se tváře

rty zatopila moč

a z dlaní záře

odvedla Tě

schoulit se

hluboko

za tříštění

 

 

 

 

 

 

---