Můžeš

Můžeš

 

Můžeš mě konejšit voňavými květy,

nebo mě do krve sešlehat trny,

můžeš mě provádět zázračnými světy,

na hrob mi navršit povadlé drny.

 

Můžeš mi ukázat výšku horských štítů,

nebo mě opustit v sněhové bouři,

můžeš mi zazpívat, tvůj hlas krásně zní tu,

u kůlu předat mě ohni a kouři.

 

Můžeš si namlouvat, že mi vládneš vůlí,

vždycky ti vyklouznu jak voda z dlaní,

společnou dobu nám každá křivda půlí,

náhle, sám překvapen, zavoláš: „Za ní!“

 

Stále ti unikám, ty mě honíš znovu,

a nikdy nepláčeš nad mojí ztrátou,

láska, i zmařená, mívá sílu kovu,

tak první počítej, i druhou, pátou...

---