Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sejsme
Autor
Bloncka
Nikdy jsem si nevšimla, že máš docela hezký oči. Tak je teď ke mně zvedni a pošli mě do prdele. Znova. Teď už je jedno, kolikrát ještě. Jen poprvé to mělo pokračování. Jako i my budeme mít pokračování jen napoprvé.
jsme si peklem
nedomalovaným portrétem
chybou
bídou
sněhem.
skrz naše vločky se zraňujem
střetávající se světy
vždycky ničivý výbuch
co zabijí mě.
co mě… Tebe!!!
Tak moc o Tebe umírám strachy…
nejistota, co stala se osudnou
spousty párů cizích očí
ptají se, dotírají
“jen
řekněte nám, už jste to našli???”jen mně
tichounce špitni
co hledáme…
…a já pak pro Tebe probudím hvězdy
s Tvou Umírající Nevěstou
pohlédneme si do očí
jen aby ses zase trochu ohřál doma
pro Tebe otevřu oči
a budu dělat, že nevím o svítání
co připlížilo se blíž
aby nás připravilo o všechno co máme:
mě o Tebe
Tebe snad o mě.
a pak zvednu statečně hlavu
(jak jsem malá, jsem taky hrdá… tolik moc!!!)
a ukážu Ti
jak stojím pevně na zemi
aby sis náhodou nemyslel, že věřím…
dej mi Bůh,
ať Tě ještě aspoň jed
nousmím
takhle ráno
nechat rozespalýho ve dveřích
dej mi Bůh
se Tě aspoň ještě jednou zeptat,
jestli nejsem rozcuchaná
a proti tomu, co opatrujem
je všechno a všichni jsou tak vulgární
sprostý a špinavý
a když ne dneska, tak třeba příští středu…
poslouchej, dobře mě poslouchej
jen vědět, kam jít.
a my to nevíme,
jen chceme
každý na jinou stranu
naše spolu je tak mladičký
a my už jsme tolik nabitý
dobrem i zlem
roztrhne nás to.
Rozseká na kousíčky.
ty pak budou sbírat Ti,
co si nás po nocích tajn
ě přáli.takže je snad dobře
že Tebe i mě
má kdo sebrat…
je šest hodin večer
a já vím teď úplně přesně,
kde jsi.
vím, co děláš
a vím, na co myslíš.
běž.
te
ď mě to ještě nezabije.