Ókeanos

Ókeanos

jde dědek
a všem kolem
vlhnou klouby
hučí to v něm
jak ve stoupačkách

za ním se táhne
rzivý psík
a svými drápy
kreslí do aut

svou podobiznu
mokré mapy zmaru

--

jde dědek
a za ním slyšíš
všechny jeho děti -
v kanálech, žumpách
vodovodech    za červenou
i modrou mříží

jak zvedá ruku
stoupá tlak
a i pod střechou
teče voda rázně -
tepe jak bába před infarktem

a ne jak ráno
kdy se proudu motá hlava
až dokud sifon
nevydáví kal -
ten lógr chudých

jde dědek
a slunce přes něj vyrýsuje
plesnivou rybí hlavu
na prázdný špalek omítky

--

je po chuti
a po vánocích